Egyptská režisérka na seznamu smrti egyptských radikálů | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


21.02.2002 - Egyptská režisérka na seznamu smrti egyptských radikálů

Inása Dighijdíová je podle jedněch feministka, bojující prostřednictvím svých filmů za práva egyptských žen. Jiní jsou přesvědčeni, že si buduje slávu na laciných intimních scénách. Islámští radikálové si jednoduše myslí, že by měla zemřít, a zařadili ji proto na seznam prominentních potenciálních obětí. Dighijdíová se jako jedna z mála žen dostala do prostředí ovládaného muži a na kritiku je zvyklá, píše agentura AP. "Byla jsem první, kdo se dotkl zakázaných témat a šokoval. Možná, že jednou budou říkat, že jsem byla odvážná. Radikálové říkají, že jsem překročila mez, ale v umění žádná mez neexistuje," konstatuje.
 
Inása Dighijdíová je podle jedněch feministka, bojující prostřednictvím svých filmů za práva egyptských žen. Jiní jsou přesvědčeni, že si buduje slávu na laciných intimních scénách. Islámští radikálové si jednoduše myslí, že by měla zemřít, a zařadili ji proto na seznam prominentních potenciálních obětí. Dighijdíová se jako jedna z mála žen dostala do prostředí ovládaného muži a na kritiku je zvyklá, píše agentura AP. "Byla jsem první, kdo se dotkl zakázaných témat a šokoval. Možná, že jednou budou říkat, že jsem byla odvážná. Radikálové říkají, že jsem překročila mez, ale v umění žádná mez neexistuje," konstatuje. Policie loni získala informaci, že Dighijdíová je spolu s prezidentem Husním Mubarakem a hlavou univerzity Al-Azhar šajchem Muhammadem Saídem Tantávím vytypovaným cílem jedné radikální skupiny. "Nejdřív jsem to nebrala vážně. Musím přiznat, že mne to dokonce i potěšilo, protože se moje jméno dostalo do společnosti lidí, kteří píšou dějiny," přiznává režisérka. Výhrůžku začala brát vážně, až když jí policie nabídla ochranku. Odmítla se ale sklonit před extremisty a stráže nepřijala. O svých filmech říká, že jimi brání práva a úctu žen. "Naše zvyky a možná i náboženství sice daly ženám hodně, ale v mnohém je nepovažují za rovné mužům. K tomu se nemohu připojovat," vysvětluje. Je absolventkou egyptského filmového institutu. Od roku 1984 natočila 13 filmů, z nichž některé získaly ceny doma i v cizině. Točí hlavně o prostituci a prodávání mladých dívek do manželství. Film "Disco, disco" je o drogách, škole, homosexualitě a extremismu mezi mladými lidmi. Největší pozornost vzbudily její první snímky, ty pozdější jsou údajně komerční záležitosti těžící ze scén skoro nahých prostitutek a hrubých dialogů bez zajímavé zápletky. Dighijdíová proti kritice o přemíře sexu ve svých snímcích kontruje, že sex "je hlavní hybnou silou lidského chování". Scény, které točí ona, by prý mužskému režisérovi prošly bez mrknutí oka. Někdejší vládní cenzor a dnes filmový kritik Alí abú Šadí si myslí, že Dighijdíová je terčem útoků, protože nerespektuje vžité tradice. Podle něj by mohla být ještě odvážnější, protože dosud každý její film skončí morálním ponaučením. Abú Šadí je toho názoru, že egyptští intelektuálové se nenechají zastrašit listinami vrahů a nezačnou kvůli nim měnit umělecké záměry. O Dighijdíové se v Egyptě debatuje především kvůli snímku "Paměti dospívající dívky" (Memoirs of a Teen-Age Girl), který se dostal do kin v lednu. Dighijdíová ho nejen režírovala, ale napsala k němu také scénář a produkovala ho. Je o předčasném těhotenství dívky sevřené konzervativní výchovou a vlastními sny. Dighijdíová chtěla ukázat dilema, v němž žije mnoho Egypťanek - můžeš dělat cokoli špatného, ale nesmí to být na veřejnosti. Podle kritiků film poškozuje pověst egyptských dívek a podněcuje nemorální chování. Mnozí si uvědomují, že Dighijdíová se může v hluboce náboženské a konzervativní společnosti ocitnout opravdu v nebezpečí. Před deseti lety extremisté zabili spisovatele Faraga Foda, o dva roky později byl pobodán a vážně zraněn laureát Nobelovy ceny spisovatel Nagíb Mahfúz. Dighijdíová a další egyptští liberálové poukazují na to, že vláda se snaží o smír s fundamentalisty a používá k tomu zátahy proti intelektuálům v podobě zakázaných filmů a knih označených za neislámské. Výsledek je nezřízenost extremistů, kteří pod rouškou náboženství zasahují do mnoha oborů. Ti, kteří Dighijdíové pohrozili vraždou, jsou nyní ve vazbě a čekají na soud. Obvinění popírají a není vyloučeno, že se dostanou na svobodu. Dighijdíová se o to nestará. "Nedělám nic špatného, nemám strach. Budu si dělat, co budu chtít," říká neústupně.

Mila 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace