Čí je naše zdraví ? | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


23.10.2001 - Čí je naše zdraví ?

ptá se provokující titulek v časopise RESPEKT tento týden. Redaktorka Hana Čápová komentuje balík zdravotnických zákonů, který 12.9.2001 schválila vláda a postoupila ho k projednávání v parlamentu. V článku, který stojí za přečtení, se můžeme ve stručnosti seznámit s názory prezidenta ČLK, zmocněnce pro lidská práva, předsedy zdravotnických odborů a konečně i tiskového mluvčího MZ ČR na jeden z nejdůležitějších reformních kroků našeho zdravotnictví. Celý text čtěte dále ...
 
ptá se provokující titulek v časopise RESPEKT tento týden. Redaktorka Hana Čápová komentuje balík zdravotnických zákonů, který 12.9.2001 schválila vláda a postoupila ho k projednávání v parlamentu. V článku, který stojí za přečtení, se můžeme ve stručnosti seznámit s názory prezidenta ČLK, zmocněnce pro lidská práva, předsedy zdravotnických odborů a konečně i tiskového mluvčího MZ ČR na jeden z nejdůležitějších reformních kroků našeho zdravotnictví. Celý text čtěte dále ... Čí je naše zdraví Radši mi to neříkejte, doktore Změna k lepšímu a zároveň nevyužitá šance. Tak se dá charakterizovat balík zdravotnických zákonů, které minulou středu prošly vládou. Postavení pacienta se díky nim posune z nevlídných komunistických poměrů blíže k civilizovanému světu -- ale dorazit úplně do cíle se nepodařilo. "Autoři psali zákony na minulých deset, ne příštích třicet let," přiléhavě charakterizoval vznikající normy lékař Petr Struk, poradce zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Zdá se, že rychlost vzniku skutečně důstojných a partnerských podmínek ve zdejším zdravotnictví záleží čím dál víc na síle občanského tlaku. Rozhodne lékař Zhruba před rokem dali úředníci Fišerova ministerstva dohromady první předlohy už zmíněného balíku právních norem. Jejich zákony o zdravotní péči, státní správě a samosprávě ve zdravotnictví, transplantační zákon a zákon o zdravotnických povoláních ale vzbudily zděšení. "Zachovávaly dikci pětatřicet let starého zákona o zdraví lidu -- o pacientech rozhoduje lékař a o lékařích rozhoduje stát," vrací se k nim prezident České lékařské komory David Rath. Právě komora spolu s odbory a vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem se proto pustili s ministerstvem do vleklé bitvy o konečné znění, která počátkem září vyvrcholila mnohahodinovým soubojem na legislativní radě vlády. "Ani konečná podoba zákona o zdravotní péči nezačíná tím, že občan je svrchovaným správcem svého zdraví a stát mu k tomu pomáhá," komentuje výsledky předseda Odborového svazu zdravotní a sociální péče Jiří Schlanger. "Občan, pacient, stále zůstává objektem péče. Jeho zapojení do zdravotnického systému neodpovídá evropským zvyklostem." Prezident Rath raději zdůrazňuje klady: "Nakonec se podařilo dát dohromady předlohy, které ve srovnání se současnou legislativou znamenají obrovský krok dopředu." Změny k lepšímu se týkají především práva pacienta dozvědět se vše o svém onemocnění, jeho předpokládaném vývoji, postupu léčby a jednotlivých zdravotních výkonech, stejně jako o jejich rizicích. Je-li možno volit mezi několika léčebnými postupy, musí být pacient informován o všech možnostech. Lékař mu zároveň má doporučit, který postup pro něj považuje za nejvhodnější. Pacient si také může odnést kopie veškeré zdravotnické dokumentace, která je o něm vedená. Děti do dvanácti let pak mají právo na to, aby s nimi byl v nemocnici některý z rodičů. Zákon o zdravotní péči tak ukazuje správným směrem -- zůstává však v půli cesty. Dítě má sice právo, aby s ním v nemocnici byla matka. Ale jen tehdy, "pokud to provozní podmínky zdravotnického zařízení dovolují". V původní předloze také stálo, že doktor sice musí podat pacientovi veškeré informace o jeho zdraví, ale pokud by podle něj mohla nepříznivá informace pacientovi "způsobit újmu", může ji "zadržet". Právě o povinnost lékaře sdělovat pacientům pravdu se na legislativní radě vlády strhla bouřlivá debata. Úředníci chtěli, aby o tom, co říct, rozhodoval tak jako dnes výhradně lékař. Šéf komory Rath a vládní zmocněnec Jařab se snažili prosadit, aby měl pacient právo dostat na svoji jasnou a přímou otázku i jasnou a přímou odpověď. Neuspěli však. Užitek z pravdy Zmocněnci Jařabovi se alespoň podařilo prosadit, že o zadržené informaci je nutno učinit zápis do dokumentace a vysvětlit, proč se lékař k takovému kroku rozhodl. "Fakt, že se taková věc musí zdůvodňovat, bude bránit tomu, aby se k ní přistupovalo paušálně," říká k tomu Jan Jařab. S faktem, že lékaři nemusejí říkat člověku pravdu, ovšem souvisí ještě jedna věc: pacient, který neví, co mu vlastně je, se těžko může vyjadřovat ke způsobu léčby a rozhodnout, zda ten či onen zákrok chce podstoupit nebo ne. "Je to tak," potvrzuje zmocněnec Jařab. "Proto jsme prosazovali zásadu: informovat. Podařilo se nám do zákona dostat obecně formulace z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Možnost neinformovat by měla zůstat jen pro výjimečné a dobře odůvodněné případy, kdy z pravdivé informace nemůže mít člověk žádný užitek." Takovou situaci si ale lze jen stěží představit -- každý by přece měl dostat šanci uvážit, jak s časem, který mu zbývá, naloží. Pacientů se bezprostředně týká i další věc, která se nakonec do zákona vůbec nedostala: povinnost nemocnic sledovat a zveřejňovat, jak kvalitní medicínskou péči vlastně poskytují. "Navrhovali jsme parametry, které by zřizovatel měl povinně sledovat: úmrtnost na příslušnou diagnózu, jak dlouho s ní pacient v nemocnici leží, kolik tam mají komplikací, jak často dochází k opakovaným příjmům. Když pak se znalostí podobných čísel postavíte vedle sebe pár nemocnic, můžete srovnávat," říká David Rath. Protože do návrhu zákona se nakonec konkrétní výčet nedostal, šéf komory doufá, že pacienti se potřebné údaje dovědí z výroční zprávy nemocnic. Podle Ratha si to dřív či později vynutí tlak veřejnosti a možná i něco jako ješitnost: dobré nemocnice se prostě budou chtít svými výsledky ve výroční zprávě pochlubit. Tlak na větší průhlednost si Rath slibuje i od správní a dozorčí rady, jejichž pravomoci nový zákon výrazně rozšiřuje. "Ve správních radách budou sedět zástupci krajů, měst," říká prezident Rath. "Měli by hájit zájmy občanů a nutit ředitele, aby takové údaje zveřejňovali." Právě novým zákonem dané posílení pravomocí a odpovědnosti členů správních a dozorčích rad považuje prezident Rath za důležitý krok. "Ředitelé nemocnic si dnes dělají, co chtějí, zadávají veřejné zakázky, jak je napadne. Nikomu se totiž nezodpovídají a zřizovatel je kontrolovat nedokáže," tvrdí. "Podle nového zákona by se navíc měl honorář členů rad odvíjet od medicínských a ekonomických výsledků zařízení. Za čas strávený v radě pak mohou dostat částku od poloviny až do šestinásobku průměrné mzdy v nemocnici." Seznámit se s názory úředníků, kteří balík zdravotnických zákonů připravovali, není možné. Všichni unisono odpovídají, že komunikovat mohou jen přes tiskového mluvčího Otakara Černého. A ten do omrzení opakuje: "Zavolejte zítra. Ozvěte se později. Pan náměstek nebude mít tenhle týden čas. Možná jste si toho nevšimla, ale v Americe se stala tragédie."

IvaW 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů
  •  
    Žádný komentář není.
     

Navigace