Mužští hromotluci na ústupu, teď frčí hubení | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


22.01.2003 - Mužští hromotluci na ústupu, teď frčí hubení

Je leden a myšlenky mužů se ubírají směrem k váze. Je možné, že větší rozměry (alespoň co se týče obvodu hrudníku a bicepsů) už nejsou tak žádané? Diety, které byly kdysi považovány výhradně za záležitost těch žen, které chtěly mít drobnější, štíhlejší a sexuálně přitažlivější tvary, už nejsou jen pro holky, píše v listu International Herald Tribune Rebecca Voightová, pařížská novinářka pracující na volné noze.
 
Je leden a myšlenky mužů se ubírají směrem k váze. Je možné, že větší rozměry (alespoň co se týče obvodu hrudníku a bicepsů) už nejsou tak žádané? Diety, které byly kdysi považovány výhradně za záležitost těch žen, které chtěly mít drobnější, štíhlejší a sexuálně přitažlivější tvary, už nejsou jen pro holky, píše v listu International Herald Tribune Rebecca Voightová, pařížská novinářka pracující na volné noze. Ne že by muži nikdy nebyli stejně marniví, ne-li marnivější než ženy. Ale až donedávna mužský způsob ve zkrášlování fyzického vzhledu spočíval v pěstění svalů. V jejich zájmu bývalo spíš zvedání činky než pravidelné stoupání na váhu. Nebylo představitelné, že by se muži na oběd ládovali proteinovými koncentráty a listy hlávkového salátu, aby v nadšené honbě za štíhlou linií pokořili vysněnou metu - oblek číslo 46. "To je tajle," libuje si šestatřicetiletý Christophe Jamey, makléř pařížské realitní kanceláře, který před nedávnem prošel intenzivní dvoutýdenní proteinovou dietou. "Radši bych byl hubený až na samou mez, než abych přibral," žertuje. Jamey připouští, že ho motivovaly štíhlé střihy návrhářky Hedi Slimaneové pro pánské oddělení Diora. "V těch šatech vám nezůstane ani mezírka. Vždycky jsem měl rád pánské oblečení z 50. a 60. let. A tak teď místo do posilovny chodím běhat." "Věřím, že přístup k tělu se začíná měnit," říká Hedi Slimaneová. "Mužské atributy už nemají rysy fyzické síly," dodává a dokumentuje to na příkladu jízdy na skateboardu jako jednoho z největších katalyzátorů změn v pojetí mužského půvabu, které vyvřely v "novou adolescenci", jak tomuto trendu Slimaneová říká. "Být udělanější nemá nic společného s mužností nebo sexualitou. Muži teď přijímají svá vlastní těla a všechno je o trochu přirozenější," dodává. "Muži se dostali do postfeministické fáze," tvrdí Bruce Benderson, americký spisovatel a komentátor. "Jejich identita je tak trochu pochybná a oni se víc snaží převzít roli sexuálního objektu." Takže možná že štíhlost je jenom další z řady trendů a po něm bude následovat zase přehnaná mužnost? Naznačovat by to mohl Samuel, model, kterého si vybral Tom Ford, aby pózoval jak ho pánbůh stvořil pro pánský parfém M7, který Yves Saint Laurent představil loni na podzim. Samuel se pyšní nejen impozantním stocentimetrovým obvodem hrudníku, ale také dostatečně huňatým porostem, aby si vysloužil drsné vtípky. I to je ale v pořádku. "Muži hledají svou vlastní identitu," říká Benderson. "Na jedné straně jsou hubení, skoro asexuální efébové, a naopak se v homosexuální komunitě v New Yorku dají najít medvědi, kteří chtějí vypadat jako chlupatí, obyčejní chlapi s velkým pupkem, takovým, o jakém sní obyčejný měšťák." "Posilování už je rozhodně z módy," potvrzuje Maria Luisa Poumaillou, která nakupuje oblečení pro svůj pánský obchod Maria Luisa a pařížský řetězec Mixte v Paříži. Z nových kolekcí Martine Sitbonové a Anny Demeulemeesterové podle ní není pochyb o tom, jaký je momentální trend mužského těla. "Je to štíhlé a romantické a takové rock'n'rollové," říká Poumaillou. "Přesně v tomhle teď návrháři jako Raf Simons a Nicolas Ghesquiere, kteří připravili novou pánskou kolekci pro Balenciagu, vidí budoucnost," dodává. Stranou nezůstal ani Karl Lagerfeld, který nedávno shodil 42 kilogramů a navíc oslavuje skutečnost, že se jeho knihy "Nejlepší dieta" už ve Francii prodalo 120.000 výtisků. Není pochyb o tom, že Lagerfeldův váhový úbytek patří mezi pět nejdůležitějších událostí, které v loňském roce otřásly světem módy. Ve vypasovaných džínách od Diesela, těsném sáčku Hedi Slimaneové a své tradiční bílé košili s tvrdým límečkem je Lagerfeld živoucím důkazem vítězství ducha nad hmotou. Na přímou otázku ale rychle zdůrazňuje, že hlavním motivem byla skutečně jenom móda. "Neměl jsem žádné zdravotní problémy," tvrdí. "Jenom jsem si chtěl obměnit šatník." Pro Lagerfelda to znamenalo zbavit se šatníku plného hranatých šatů nadměrné velikosti. "V posledních deseti letech jsem jenom pozoroval, jak se moje velikost zvětšuje od 'eska' na 'emko' a pak přes 'elko' na 'XL'," vzpomíná Lagerfeld. Nakonec byl prý mnohem nespokojenější s velikostí vlastních šatů než s tím, jak vypadal nahý. Teď je šťastný, že může vklouznout do džínsů o velikosti 25, které si odnesl přímo z přehlídkového mola na své poslední módní přehlídce - paradoxně pro ženy. "Změny v odívání mohou nastat pouze s proměnou těl," říká Lagerfeld. "Nejelegantnější muži Belle Epoque (léta 1890 - 1914, která předcházela 1. světové válce , jako Boni de Castellane či Robert de Montesquieu byli velmi štíhlí," poznamenává. "Doufám, že jsem dokázal, že i když je člověku přes čtyřicet, může se začít oblékat úplně jinak a nově. Ale každopádně to funguje jenom při velikostech 44 až 46. Nad 50 už všechno vypadá úplně stejně." International Herald Tribune

Mila 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace