Oslava státního svátku a lesbický víkend | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


15.05.2001 - Oslava státního svátku a lesbický víkend

Druhý květnový pracovní týden nám přetnul stejně jako předchozí týden den pracovního klidu. V minulém týdnu jsme si připomněli jednapadesáté výročí osvobození naší země a konec druhé světové války. Datum v našich dějinách spolu s 28. říjnem, myslím, velmi významné.
 
Druhý květnový pracovní týden nám přetnul stejně jako předchozí týden den pracovního klidu. V minulém týdnu jsme si připomněli jednapadesáté výročí osvobození naší země a konec druhé světové války. Datum v našich dějinách spolu s 28. říjnem, myslím, velmi významné. V posledních letech kdy jsou tyto oslavy "nepovinné" se prakticky úplně vytratily z našeho života. Prvomájové průvody se odehrávají pouze v "komorním" prostředí za účasti extremistů. Lampiónkové průvody už se asi taky nepotkáme. Co je ale smutnější, mladá generace, která unikla totalitním praktikám a ideologické "nalévárně" ve školách, ani neví co se vlastně slaví. Následující pracovní dny by mohly vyvolat představu, že se nebude nic dít. Kdybychom žili jen víkendy, bylo by to asi hodně málo, a tak jsme se v průběhu týdne sešli na pracovní schůzce ohledně připravovaného červnového semináře v Klimenské. Debata, která se po příchodu Štěpána (jediného zástupce Tranfora) rozvinula, byla více než zajímavá. Myslím, že se dočkáme oživení skomírající činnosti tohoto sdružení, a to hned po jeho valné hromadě. Ta se bude konat právě na červnovém semináři. Činnost se jistě rozpohybuje, je jen otázkou jakým směrem ? Co od této instituce čekáte vy, její členové ? Celková apatie je natolik silná, že to aktivním lidem bere chuť něco dělat. Máte problémy, a ty by se měly řešit. Pokud si myslíte, že se vyřeší sami, tak se šeredně pletete. Nikdy se nic samo nevyřešilo a schovávat hlavu do písku nebo se odvracet sice můžete, ale nepomůžete tím nikomu, tím méně sami sobě. Nakonec se vám může, a věřte, že podle Murphyho zákonů i stane, něco, co budete nejmíň čekat. Problém vám spadne rovnou na hlavu a pěkně vás dostane. Závěr týdne byl na naše poměry více než bohatý na události. Víkend byl ve znamení lesbické kultury. Lesbické iniciativy uspořádaly víkend lesbické kultury v Goetheho institutu. O jednotlivých částech jsme vás již informovaly. Tomu všemu předcházel nepravidelný sraz v lesbickém A-Clubu a účast byla více než slabá. Tyto srazy už dávno nemají nálepku "oficiálních." Schází se lidé, kteří mají sice mnoho společného, ale jejich transpříslušnost není to jediné, co je spojuje. Za dobu, co se známe, mezi námi vzniklo přátelství a to je jistě cennější. O to víc mě mrzí fakt, že se spousta lidí vymlouvá na to či ono. Těžko říct proč se k tomu mnozí z nás staví tak to podivně. Každý musí vědět, zda práce či cokoliv jiného je v páteční večer důležitější než zábava. Pomalu začínám získávat dojem, že se lidé neumí bavit a radši sedí doma u televize. Závěr týdne nám určitě osladili "Zlatí hoši", kteří přivezou z Německa v pořadí již třetí zlatou z mistrovství světa v ledním hokeji. Tento fenomén je v posledních letech jediné, co dokáže spojit celou zemi v jednu bytost. Malý povzdech: "Aspoň něco."

Vlasta 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace