Kouzelný domeček | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


05.01.2001 - Kouzelný domeček

Asi většina z nás má své místečko, kam se uchýlí když je mu nejhůř. Pro někoho je to koutek v jeho pokoji, kde se oddává svým strastem či depresím, někdo si je tam dokonce ještě pěstuje. Další nepohrdne oblíbenou hospůdkou či barem nebo prostě zavolá svým přátelům a snaží se to přebít zábavou. Každému podle jeho gusta. U "našinců" má takový koutek jednoznační cíl: Útěk do svého vysněného světa. Je jen otázkou toho, jak složité je do onoho světa prchnout. Zda musí počkat až nebude nikdo doma, nebo si jen šáhnout do té správné poličky.
 
Asi většina z nás má své místečko, kam se uchýlí když je mu nejhůř. Pro někoho je to koutek v jeho pokoji, kde se oddává svým strastem či depresím, někdo si je tam dokonce ještě pěstuje. Další nepohrdne oblíbenou hospůdkou či barem nebo prostě zavolá svým přátelům a snaží se to přebít zábavou. Každému podle jeho gusta. U "našinců" má takový koutek jednoznační cíl: Útěk do svého vysněného světa. Je jen otázkou toho, jak složité je do onoho světa prchnout. Zda musí počkat až nebude nikdo doma, nebo si jen šáhnout do té správné poličky. Já jsem jedno takové místo navštívila. Jak majitelka poznamenala, je to kouzelný domeček. Na první pohled by asi nikoho nepadlo, co se za zdmi obyčejného zahradního altánku může skrývat. Přiznám se, že by to nenapadlo ani mě. Ani interiér nijak nenaznačoval, že by se zde mohly dít „prapodivné věci“. Proč prapodivné? No kdo „normalní“ by na okraji zahrádkářské kolonie v sousedství frekventované silnice a benzínového čerpadla, tedy naprosto neromantických věcí, čekal „pokojík“ mladé půvabné princezny. Opak je pravdou. Za šedí, nebo spíš zelení, čtyř stěn se skrývá malé království. Je to tajné až tajuplné královstvíčko skrývající se v ještě menší skříňce. Jak kdysi kdosi prohlásil, na velikosti nezáleží a já s ním v tomto případě souhlasím. Když jsem mohla nahlédnout do pokladů skrytých v této skříňce, viděla jsem ve tváři mladé princezny něco zvláštního. Je to nepopsatelný výraz, z něhož vyzařuje na jedné straně něha a láska a na straně druhé hrdost na svoje poklady. I přes všechny nesnáze a překážky, má své tajné dívčí království, a to je věc, kterou lze jen závidět. Je to kouzlo prostředí: zima, tma a stísněné podmínky, vyvážené spokojeností z možnosti úniku do svého království. Pokud jednou opustíte „ilegalitu“ a nemáte problém s tím, jestli je někdo doma a nemusíte kontrolovat detaily, které by vás mohly prozradit, ztratíte právě to, co tento malý hrad skrývá. Určitě namítnete, že by jste svůj komfort a bezproblémové soužití nevyměnili. Možná si při čtení těchto řádků vzpomenete na své začátky, na své malé království ukryté v krabici od bot někde v koutě pod postelí a dáte mi za pravdu, že to mělo něco do sebe. Život běží a věci se mění a možná jednoho dne i tato princezna vyroste v královnu a její malé královstvíčko se změní ve velké království a ona kouzelná skříňka zůstane jen vzpomínkou. Vzpomínku překryje prach a časem vybledne, ovšem při pomyšlení na ni se na tváři objeví nepatrný úsměv a do mysli se vkradou nostalgické vzpomínky. Až bude tato princezna příště vyprávět o svém hradě a jeho pokladech, budu mnohem více chápat o čem mluví. A pochopím i její výraz ve tváři.

Vlasta 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů
  •  
    Žádný komentář není.
     

Navigace