Standa | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


22.09.2000 - Standa

Je to už víc než dvacet let, kdy jsem začala chodit na žižkovský gympl zvaný Slaďárna, kam mimochodem svého času docházeli taky transforácký Oskar, Janek Ledecký, Václav Bělohradský, Přemysl Šrut a spousta dalších určitě potenciálně důležitých a slavných lidí…?:))) To ale není důvod, proč to píšu. Hlavním důvodem je totiž Standa, Stáňa, nebo-chcete-li Marlén.
 
Je to už víc než dvacet let, kdy jsem začala chodit na žižkovský gympl zvaný Slaďárna, kam mimochodem svého času docházeli taky transforácký Oskar, Janek Ledecký, Václav Bělohradský, Přemysl Šrut a spousta dalších určitě potenciálně důležitých a slavných lidí…?:))) To ale není důvod, proč to píšu. Hlavním důvodem je totiž Standa, Stáňa, nebo-chcete-li Marlén. Vystupuju takhle jednou z tramvaje a na zastávce, která se dnes jmenuje tušímže Lipanská, vidím štíhlou postavu, která mě vzala dech: byla vysoká, měla dlouhé rudé nehty a stejně barevné rty, mamutí řasy, boty na podpatku a blond vlasy…které se ovšem táhly jen po stranách hlavy, jíž vévodila pleš. Byl to kluk! Tenkrát ve čtrnácti jsem měla v hlavě zmatek, netušila jsem přesně, kdo jsem nebo kým chci být, jen jsem věděla, že s mou klučičí podstatou není něco (nebo všechno???) v pořádku. A najednou před sebou vidím někoho, kdo je stejný jako já! Byl to opravdu šok - ten člověk žil tak, jak bych chtěla žít já, dokázal to a vůbec si nevšímal, jak se mu ostatní pošklebují. Viděla jsem ho pak ještě párkrát, ale nikdy jsem neměla odvahu ho oslovit, strašně jsem se styděla a bála se, že kdyby mě s ním někdo viděl, nálepku úchyla už ze sebe jen tak neseškrábu. Uplynulo patnáct let a jednoho letního dne náš hlavní grafik po vydařeném obědě v Podskalí rozšafně prohlásil, že "by to chtělo aperitiv". Všichni jsme kývli na souhlas a vyrazili do nedaleké vinárny. A tam mě čekalo deja vu: za barem stál ten samý kluk (netušila jsem, že je mu kolem šedesátky - ty vrstvy šminek hrozně matou…?))), kterého jsem si pamatovala ze žižkovské zastávky. Byl sice o něco starší, ale pořád stejně pestrobarevný..?))) Poměrně rychle jsme si vyjasnili, že si ho pamatuju z dětství, a já do té vinárny začala chodit pravidelně a poslouchat jeho životní příběh. Předem musím říct, že si Stáňa dost vymýšlel a určité shodné prvky v jeho příbězích se daly vypozorovat jen ve stavech jeho silné opilosti. Z vyprávění lidí, kteří ho znali už roky, jsem ale pochopila, že Stáňa byl Marlen životem i oblékáním už od dětství, vyučil se v ČKD (komická představa!!!), kvůli svému zjevu nemohl nikde sehnat práci, a tak ho často zavírali pro příživnictví, živil se prostitucí nebo krádežemi a jediné "seriozní" zaměstnání měl podle očitých svědků jako "hajzlbába" v někdejším Luxoru na Václaváku. Na operaci pohlaví prý nikdy jít nechtěl, za což ho prý doktor Brzek chválil slovy: "Pane Špaček (jméno jsem mírně pozměnila…), vy jste tak spokojenej, že pro vás by bylo kudly škoda." Stáňa Marlén už za barem není, ztratil se mi z očí, prý ho někdo viděl ve vyšetřovací vazbě na Ruzyni, podle dalších zas šlape chodník na Karláku, nevím. Důležité je, že člověka, který nechtěl nic víc, než být sám sebou, společnost vytlačila na okraj, nebo spíš do svého podpalubí, odkud už se po desetiletích diskriminace těžko vylézá na denní slunce a hraje podle všeobecně přijímaných norem. Na TF teď probíhá diskuse, kterou odstartovala Katka Lhotská v Reflexu svým vyjádřením, že transsexuálové jsou normální ženy a muži a že by se měli oddělit od transvestitů. Nevím, Stáňa je "ženou bez operace" celý život, nikdy se nestal otcem žádných dětí a nikdy o svém ženství neměl potřebu přesvědčovat svět. Diskuse o tom, zda-li jsme opravdu ženy a muži je ve skutečnosti jen zástupný problém. Ten skutečný je jinde: pokud nás - ať už TS nebo TV -- bude společnost akceptovat jako plnohodnotné lidi, můžeme si být kým chceme a žít jak chceme. Vytlačí-li nás na okraj, je úplně jedno, co si tam někde v příšeří - třeba při podupávání v Perlovce -- budeme myslet o své identitě nebo o tom, jestli jsou TS lepší než TV (nebo obráceně). PS. Zkouším doma najít nějakou Stáňovu fotku, až se mi to podaří, určitě ji na web pošlu Tereza

Tereza 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů
  •  
    Žádný komentář není.
     

Navigace