Tak jsem zase po několika hektických a pracovně rozlítaných dnech zasedla v práci k písíčku a trochu duševně relaxuji. Uvařila jsem si krásně voňavý čaj s ještě lepším názvem Tropická noc (díky Vlasto) do darovaného nového hrnečku (díky Vlasto). Na stole mi pomalu odkvétá, ale hezky voní krásná rudá růže (díky Čarodějko a Drakulo) a z repráků mi zní Richard Muller (díky Blackie). Tak "reklamní vsuvku" mám za sebou. Chci ale ještě jednou poděkovat všem, kteří si na můj pondělní svátek vzpomněli. Skutečně mě dostali. Musím sportovně přiznat, že na pondělní svátek si vzpomnělo víc lidí, než na svátek Jaroslava, což je jméno, které mám v občance. Díky. Tak jsem zase po několika hektických a pracovně rozlítaných dnech zasedla v práci k písíčku a trochu duševně relaxuji. Uvařila jsem si krásně voňavý čaj s ještě lepším názvem Tropická noc (díky Vlasto) do darovaného nového hrnečku (díky Vlasto). Na stole mi pomalu odkvétá, ale hezky voní krásná rudá růže (díky Čarodějko a Drakulo) a z repráků mi zní Richard Muller (díky Blackie). Tak "reklamní vsuvku" mám za sebou. Chci ale ještě jednou poděkovat všem, kteří si na můj pondělní svátek vzpomněli. Skutečně mě dostali. Musím sportovně přiznat, že na pondělní svátek si vzpomnělo víc lidí, než na svátek Jaroslava, což je jméno, které mám v občance. Díky. Ale teď na vážnější téma. Blíží se Mezinárodní den dětí. Časy, režimy i vlády se mění, ale tenhle svátek se nemění. Právě pohled do kalendáře na datum 1.6. ve mně vyvolává stále rozporuplné reakce ve vztahu mě, coby rodiče, a mého syna. Přesně řečeno transsexuálního rodiče. To je ta smůla. Jsem celá šťastná, že se dokážu orientovat sama v sobě, že jsem dokázala najít cestu k lékařům, že jsem naskočila do vlaku, který mě veze k cíly. Přemáhala jsem se sama v sobě a dál už tak žít nehodlám a nemůžu. Odvrácenou stranou mince je to, že řešení mé situace podstaně narušilo situaci jiných. Moje žena tímto přichází o manžela, část majetku, část rodinného příjmu a o domácí jistotu. Je ale dospělá a život se s nikým nemazlí. Věřím, že se s danou situací vyrovná. Ale co synek? Pětileté dítě nemůže za to, že nějakým omylem přírody získalo tátu, který je vlastně ženou. Snažím se mu jeho představy otce nenarušovat a neukazovat se před ním úplně coby žena. Ale i tak jednoho dne prostě odejdu a objevím se v jiném image. Nechci narušovat dětství, nechci ho ochudit o jednoho z rodičů, nechci aby psychicky strádal. Co s tím?? Chci být i já v pohodě. Svůj život chci žít jako SVÚJ!!! Poslední dobou mám pocit, že manželka řeší svoje nejistoty rozpadající se rodiny trochu neadekvátně, což zase , jinak skvělá, lékařská věda, nechápe. Myslím ale, že rodičů jako já, je v naší transkomunitě víc, a proto zkuste napsat nějaké své zkušenosti, rady nebo připomínky na toto téma. Já jsem bezradná. Na závěr chci popřát všem dětem vše nejlepší k jejich svátku, klidné dětsví, hodné rodiče a až budou rodiči i oni a by totéž zajišťovali pro své malé. Děti jsou ti, pro které se bijem za své ideály a které máme od přírody tendenci chránit.