Kde je má cesta? Kde je má cesta? Prolog Když podle duše půjdu, tak svoje tělo zničím, Tvůj obraz, Bože. Když podle těla půjdu, pak svoji duši zničím, Tvé osvícení, Bože. Kde je má cesta? Mám ženská ramena a mužské příjmení Přesto jsem tolik ráda na světě A i když duše má v trvalém vězení v souladu s tělem těžko pokvete, jsem pyšná na sebe Vždyť těch, co já není tak mnoho Do pekla do nebe Cesta stejná pro málokoho… A až se budeš ptát Kam tělo a kam duše Bože, tak odpovím V blaženství nechci spát K nirváně jen bloud kluše Nechť se zas narodím… A mohu-li si přát – ta drzost k Tobě – Prosím, ve správném těle… Ať ze svých dilemat zas sama v sobě nenosím nepřítele…