Často se právě v tomhle prostoru píše o toleranci transgenderů, o zdánlivé úchylnosti TG v očích těch okolo a vůbec. Máme své problémy, jako každý. Sama jsem už popsala nezčetně situací, kdy mě moje menšinovost přinesla příkoří. Ze strany úřadů, policajtů, rodiny.... Poslední z míst, kde se vyskytuji podstatnou část dne je zaměstnání. I tady to přišlo..... Často se právě v tomhle prostoru píše o toleranci transgenderů, o zdánlivé úchylnosti TG v očích těch okolo a vůbec. Máme své problémy, jako každý. Sama jsem už popsala nezčetně situací, kdy mě moje menšinovost přinesla příkoří. Ze strany úřadů, policajtů, rodiny.... Poslední z míst, kde se vyskytuji podstatnou část dne je zaměstnání. I tady to přišlo..... Před několika měsíci jsem prošla svým comming outem pochopitelně i v práci. Den ze dne jsem se stala číslem 1 v tématech drbů v naší firmě. Pochopitelně...... Vše nevšední a nové zaujme. Podstatné pro mě bylo, že můj přímý šéf "to vzal" a já se stala tolerovaným člověkem ve firmě. Vím, že generální ředitel hledá jakýkoliv zákonný důvod, jak mi moji situaci "opepřit". Bohudík takový důvod není. Jak šel čas, senzacechtivost kolegyň a kolegů pomalu odezněla a byla přebyta jinými novinkami. Život ve firmě se kolem mě stabilizoval a vše se zdálo idilkou. Protože pracuji ve firmě na postu, kde je mým každodením chlebem pohyb v terénu mezi novými potencionálními zákazníky a jejich kontaktování, je razantní změna mluvnického rodu a vizuální image dost problém. Ale řešitelný. Bohužel mi úřady vyšly vstříc tak, že neutrální tvar jména a příjmení mi v dané chvíli nepovolily. I tak jsem to nevzdala a přes svůj většinou obojaký oděv a projev jsem se vydávala tu a tam na obchodní schůzky v ryze ženském provedení. K mému překvapení jsem měla úspěch a obchodní schůzky nebyly nikterak tímto faktem narušeny. Důvěra obchodních partnerů ve mně a v naší firmu neutrpěla. Shodou všech okolností byly i mé úspěchy relativně dobré. (Nepřičítám to sukním a šminkům ale štěstí....) Podvědomě jsem nabyla přesvědčení, že bude vše v pohodě i ve vstahu ke generálnímu řediteli, neboť jeho podmínka byla, aby moje transformace nenarušila křehký obchodní vztah. Bude-li prý nějaká stížnost, bude zle.... Stížnosti tedy nebyly. Paradoxně se konflikt dostavil. Paradoxně proto, že nepřišel ze strany zákazníků, ale ze vnitřku naší firmy. Obchodní ředitel si mě pozval na koberec, a začal mi připomínat různé věci, které se mu prý "donesly". No když dá na práskače...... . Dá!!!! Zakázal mi styk se zákazníky, výjezdy a jinak zásadně omezil mé pracovní povinnosti. Jako zaměstnavatel na to má nárok, ovšem zdůvodňovat to melírem ve vlasech, náušnicemi, dlouhými a nalakovanými nehty, či namalovanýma očima je směšné. Přímo nezákoné. Věřím, že v zákoníku práce a v listině práv a svobod se jistě najde několik paragrafů, které by byly v rozporu se skutečností?? Mám se soudit??? Při liknavosti naší justice se soud potáhne mnoho měsíců, nicméně výpověď mě, třeba z legálního důvodu, nemine. Necítím se být mučednicí, ale cítím křivdu a bezpráví..... Co mohu krom soudu dělat?? Ještě mám právo na stávku! Budu-li stávkovat sama, nic se nestane, ale právo na to mám. Zamýšlela jsem se i nad formou stávky. Když stávkují piloti letadel, nelítají. Strojvedoucí a kamioňáci nejezdí. Co má ale dělat transsexuálka??? Mám přestat na protest být transsexuální????? To bych tomu dala....... Jak se tedy bránit takovéhlemu bezpráví??? Jeden člověk, kterému do věci nic není, může dost vážně narušit mezilidské vztahy v práci. Smutné v mém případě je to, že to býval dobrý přítel......