Na půdě Evropského parlamentu se odehrálo veřejné slyšení o vlivu rozšíření Evropské unie na postavení žen v kandidátských zemích. Akce, na níž chyběl zástupce České republiky, se soustředilo na tři oblasti: dopad práva EU upravujícího rovné postavení na situaci žen v kandidátských zemích, důsledky rozšíření pro ekonomickou a sociální situaci žen z nových zemí EU a účast žen na rozhodování s ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2004.
Na půdě Evropského parlamentu se odehrálo veřejné slyšení o vlivu rozšíření Evropské unie na postavení žen v kandidátských zemích. Akce, na níž chyběl zástupce České republiky, se soustředilo na tři oblasti: dopad práva EU upravujícího rovné postavení na situaci žen v kandidátských zemích, důsledky rozšíření pro ekonomickou a sociální situaci žen z nových zemí EU a účast žen na rozhodování s ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2004.
Podle bulletinu Quotidien Europe poukázala slovinská socioložka Milica Gaberová na to, že o křesla v EP, vyhrazená pro poslance z nových zemí, svedou zřejmě boj jen politici z velkých stran, nikoli političky. "Slovinsko má dostat 17 míst, což není moc, a mužských kandidátů na tato místa je mnohem víc.
Ve Slovinsku tedy zřejmě nebude zvolena žádná žena," posteskla si. Eleonora Zielinská z Varšavské univerzity potvrdila, že Polky chtějí nynější třicetiprocentní zastoupení žen v politice zvýšit příští rok na 40 procent a během dalších deseti let dosáhnout padesátiprocentního podílu žen v politice. Dalším tématem byl fenomén církve. Podle Zielinské silné postavení církve v Polsku brání zrovnoprávnění a sexuální osvětě. Debata se soustředila i na nevyužitý potenciál žen ve společnosti, ale i na jejich podíl na šedé ekonomice.
