Mužská svoboda oblékání v zaměstnání? Souboj s větrnými mlýny. Svoboda oblékání. Co to vlastně je? Máme jí vůbec? Jak kdo, a jak kde. Například svoboda oblékání mužů: Bohužel ale v tomto ohledu žijeme stále v totalitě.V totalitě zejména pro muže. Ženy takovouto svobodu mají a mohou se i v zaměstnání víceméně oblékat a zdobit jak je jim libo. Nikoli však muži. Zde bohužel funguje řada nesmyslných předsudků.

Chce li se muž oblékat či zdobit tak by chtěl a jak to sám cítí, naráží většinou na tuhý odpor, a to ale bohužel většinou u mužské části populace a to hlavně u té části mužské populace vyskytující se ve vedoucích funkcích, kteří "hrajíc si na bohy" rozhodují o svých podřízených. A tak je tedy zcela "nepřípustné" aby muž měl jen o trochu delší vlasy nebo nosil náušnice, či měl "nedejbože" piercing, nebo se výstředně či jinak odlišně oblékal. Zkrátka vše co je ženám dovoleno- muž prostě "nesmí", a dovolí li si to, je šikanován "Dinosaury" ve vedoucích funkcích a nejen že to pocítí na výplatě, ale stane se i tzv. "nežádoucím živlem". A tak (chce li přežít) a nestat se bezdomovcem díky ztrátě zaměstnání a tedy i zdroje finančních prostředků, musí většinou takovýto muž po příchodu na pracoviště potupně ?vyndat? náušnice a převléci se do tzv. "společensky přijatelného" oblečení, nechce li jít "o žebrácké holi". Rozumím li dobře pojmu "emancipace" tj. zrovnoprávnění mužů a žen, myslím si že jsou to právě muži kteří by měli volat po emancipaci, v současné zastydlé, morálně zastaralé a totalitně konzervativní společnosti. Docela silně mi to připomíná šikanu na ještě nedávno povinné ?základní vojenské službě?, kde platilo pravidlo: Já jsem jako bažant trpěl, tak teď když jsem mazák, tak dám těm ?bažantům? taky poznat zač jo toho loket!!! A tak ?páprda? zralého věku, oděný jedině a výhradně v ?kvádru? s kravatou (s tím kusem zbytečné látky na krku, připomínající přerostlý penis), a škrtící svého nositele, z výšky honosnosti své jistě ?nepostradatelné? funkce, diktuje svým podřízeným ?vhodnou? formu účesu a oblékání, aby upokojil své ještě zastydlejší a konzervativnější nadřízené a obhájil tímto svou nepostradatelnost v této prehistorické mašinérii. Když jsem se na tohle téma bavil se ženami, setkal jsem se většinou s porozuměním a souhlasem, a musím tedy konstatovat, že největším nepřítelem svobody oblékání a zdobení mužů jsou sami muži, avšak muži o nejméně generaci starší a výše postavení, bojící se aby jejich dogmatická a konzervativní šablona nebyla ohrožena. A tím i jejich ?výslunné? místečko na kterém si spokojeně hnijí. Aby si mohli hnít i nadále, nejméně do důchodu, a při ?dobrém? postavení a platu i déle. A ve snaze vypadat ?lidově? a se slovy ?mě osobně by to nevadilo, ale kdyby to viděl můj (ještě vyšší) šéf? se snaží zbavit své vlastní odpovědnosti a naoko takto ?okecávají? svůj vlastní ?řiťolezecký? alibismus ve snaze zachovat si své ?teplé? místečko. Šance na úspěch v takovémto boji je prakticky stejná, jako šance na výhru v pyramidové hře. Prostě, jak již jsem řekl, souboj s věrtnými mlýny.

Samuel