The New York Times: - Pacifica Kemuntová kdysi stála v čele výnosného podniku na nedalekých úrodných kopcích, kde strávila přibližně 80 let svého života. Na její služby čekali zákazníci ve frontě. Z peněz, které vydělala, si postavila prostornou hliněnou chýši, kterou jí záviděla celá vesnice. Stejnou práci dělala i její babička, ale dnes už její profese nemá takový zvuk jako dříve. Kemuntová se obává, že je poslední svého rodu, která zasvětila život obřezávání mladých dívek. The New York Times: - Pacifica Kemuntová kdysi stála v čele výnosného podniku na nedalekých úrodných kopcích, kde strávila přibližně 80 let svého života. Na její služby čekali zákazníci ve frontě. Z peněz, které vydělala, si postavila prostornou hliněnou chýši, kterou jí záviděla celá vesnice. Stejnou práci dělala i její babička, ale dnes už její profese nemá takový zvuk jako dříve. Kemuntová se obává, že je poslední svého rodu, která zasvětila život obřezávání mladých dívek. Napsal o tom list The New York Times. Obřezávání ženských genitálií je dnes v Keni zakázáno. Prezidentský výnos z minulého měsíce dal tomuto povolání špatné jméno. Kulturním praktikám se však v Keni nadále daří, zvláště mezi lidem žijícím v zemědělské oblasti na jihozápadě země. Rozdíl je pouze ten, že nyní se obřízka provádí pod rouškou noci. Odpůrci, kteří tuto praktiku označují za mrzačení ženských pohlavních orgánů, proti ní bojují už více než půl století. Postupně se jim podařilo ji omezit, avšak zcela ji vytlačit je nesmírně těžké, jak dokládá příklad Kemuntové a její rozvětvené rodiny. V prosinci, což je tradiční měsíc pro provádění rituálu, měla Kemuntová potíže najít práci. Pomalu se smiřuje se skutečností, že tato praxe zahyne s ní. "Ztrácíme naši kulturu," stěžuje si. Od práce se ji snaží odradit i jedno z vlastních vnoučat. Daniel Mokaya o tomto problému dokonce napsal knihu, v níž poukazuje na nebezpečí obřízky. "Není to špatná žena, není zlá. Nechtěla dívkám ubližovat. Časy se ale změnily," říká Mokaya. Mokaya změnil názor na ženskou obřízku během své práce pro humanitární organizaci v Somálsku. Tamní lid provádí širší formu obřízky než je zvykem u jeho vlastního lidu. Procedura zahrnuje většinou odstranění vnějších částí ženských pohlavních orgánů (stydkých pysků a klitorisu). Často krutý a bolestivý zákrok nejen, že připravuje ženy o sexuální cítění, ale může ohrozit jejich zdraví i život. Nyní vede Mokaya odborné semináře s cílem poučit venkovany o zdravotních rizikách obřízky od neplodnosti po větší možnost nákazy viru HIV během soulože. Zastánce tradic však neodsuzuje, snad proto, že po většinu svého života považoval obřezávání děvčat za normální součást jejich výchovy. Dívky, které tento obřad nepodstoupily, stály vždy mimo komunitu. Byly provdávány za starší muže jako třetí nebo čtvrté manželky. Tvrdilo se také, že neobřezané ženy mají potíže s otěhotněním. Tradičním rituálem, prováděným ve věku dospívání, prošlo sedm Mokayových sester, stejně jako jeho žena. Když se jim narodila dcerka, absolvovala ho také. Nyní však považuje Mokaya tuto praktiku za zastaralou a škodlivou. Své nyní už dospělé dceři se omluvil a své syny vyzval, aby pomohli skoncovat s tradicí, až se stanou rodiči. Další člen široké rodiny, osmiletá Nyatichi, je ale příkladem toho, že tradice umírá jen pomalu. Minulý měsíc, v době, kdy prezident vydal dekret o zákazu obřízky u dívek mladších 18 let, byla Nyatichi obřezána. "Ona ani neví, co se jí stalo," říká zklamaný, avšak nepřekvapený Mokaya, vzdálený strýček dívenky. Snažil se ji včas ochránit, rituál však proběhl, včetně oholení hlavy na znamení toho, že se z ní stala žena. "Ví, že už není malá holčička, ale to je vše, co z toho chápe," dodává. Kemuntová sama obřezala tisíce dívek. Jejíma rukama prošlo během 30leté kariéry tolik mladých žen, že už dávno o nich ztratila přehled. Na tu první si však pamatuje - byla to její dcera. Obřezala samozřejmě také její dcery, pak dcery sousedů. A také dívky z okolních vesnic, které nikdy neviděla a jejichž rodiče ji požádali o provedení rituálu. Každou z nich vzala do zadní části svého domku a posadila ji na kus dřeva podepřený kamenem. Klekla si k nim a rychlým pohybem svého nožíku odřezala klitoris. Podle ní žádná z těchto dívek na následky nezemřela, ani netrpěla vážnými komplikacemi. Pokud došlo k rozsáhlejšímu krvácení, použila tradiční léky na jeho zastavení. Kemuntová si prý tento život sama nevybrala. Když byla mladá, onemocněla. Věštkyně prohlásila její příznaky za znamení duchů, že je povolána vykonávat tuto práci. Kemuntová poté v souladu s tradicí obětovala devět koz a býčka. Teprve pak dostala svůj první a jediný obřadní nůž od rady starších. Nožík nyní schovává v plastikovém sáčku společně se zvonečky, které nosila během ceremonie na kotnících, a s ručně psaným osvědčením, že smí oficiálně vykonávat rituál. "Výše jmenované se povoluje obřezávat dívky," napsal před 20 lety pobočník náčelníka. Dnes ovšem mají místní náčelníci nařízeno zatýkat rodiče, kteří své dcery k obřízce přimějí. "Žádná osoba nesmí vystavit dítě kulturním rituálům, zvykům nebo tradičním praktikám, které by mohly negativně ovlivnit život, zdraví, sociální blahobyt, důstojnost, fyzický nebo psychický rozvoj dítěte," stojí v zákoně, který nedávno schválil keňský parlament. Zákon se vztahuje také na osoby jako Kemuntová, kterým může za nezákonné praktiky hrozit vězení a přísná pokuta. "Znepokojuje mě, kam se ubíráme," podivuje se stará žena nad novým světem kolem sebe. "Skutečně chcete, aby vaše dcery nebyly obřezány?" ptá se nevěřícně.