Už pár týdnů je událostí číslo jedna v celosvětovém formátu Americko Afgánská válka. Přestože je to presentováno jako teroristický akt a následná odveta, výsledek je stejný. Lítají rakety, padají bomby a namísto bojovníků zfanatizované skupiny Talliban jsou v přímém ohrožení života i nevinní civilisté. Některá z redaktorek tohohle portálu už ve svém článku zmínila o přístupu americké společnosti k minoritním obětem prvotního útoku na Americké cíle. Chci se na věc podívat i z druhé strany. Už pár týdnů je událostí číslo jedna v celosvětovém formátu Americko Afgánská válka. Přestože je to presentováno jako teroristický akt a následná odveta, výsledek je stejný. Lítají rakety, padají bomby a namísto bojovníků zfanatizované skupiny Talliban jsou v přímém ohrožení života i nevinní civilisté. Některá z redaktorek tohohle portálu už ve svém článku zmínila o přístupu americké společnosti k minoritním obětem prvotního útoku na Americké cíle. Chci se na věc podívat i z druhé strany. Afgánistánci (tam totiž směřují cíle amerických zbraní) jsou ve světě presentováni jako chudí a nesmírně zaostalí lidé. Možná. Českými sdělovacími prostředky prochází spousta svědeckých fotografií a filmových dokumentů o životě v Afgánistánu. Žít v chudé zemi, donedávna napadané z východu, nyní terčem útoku západu a navíc denodenní dohled Bin Ladinových "gestapáků"...... to musí být síla. Upřímě, žít bych tam tedy nechtěla. Vzhledem ke své diagnóze už vůbec ne. Podle statistik tam musí být i spousta lidí s naší diagnózou. Vím, prioritou je tam hlavně žít a přežít, ale i tak. Jsme-li (teď myslím nás MtF) v naší zemi občasným terčem nepochopení některých skutečných "samců", jako že si morálně a společensky ubližujeme, pak tam by tyhle slova přestaly být řečnickým obratem. Sledujte dokumentární filmy. Když Afgánistánec v sobě objeví ženu, odsoudí se v podstatě k smrti. Ženám je upírána možnost návštěv lékaře. Hltat informace z internetu a polemizovat s druhými je taky jen sen. Ženy a dívky nad 12let mají zákaz se vzdělávat, navíc vlastnit počítač, elektrickou přípojku, nebo pevnou linku na síť je spíš přání z říše snů. Ani nemluvím o tom, že ženy tam mají zákaz pracovat a přez nefungující sociální systém se tedy k prostředkům nedostanou. Dbát o sebe? Vody je málo i na pití, ..... Navíc se odzuzuje i k celoživotnímu zahalení se do hábitu. Nesmí být vyděno skoro nic. S trochou nadsázky řeknu, že tamní transky dokonale splynou s davem! Ironické, kruté, ale pravdivé...!! Jakousy paralelou s mými (a jistě i vašimy) rannými zážitky je zmínka jednoho z dokumentů, kdy si ženy na "protest" chodily do ilegálního kosmeťáku nechat nalíčit obličej! Obličej, který nikdy nebude a ani nesmí být vidět!! Jakékoliv prohřešení se trestá nejtvrdším, absolutním, trestem někde na fotbalovém hřišti! Proč ale tohle všechno opisuji? Jednak mě to dost šoklo a jednak mi najednou v porovnáním s tímhle světem přijde o dost malichernější handrkování se o to, zda někoho jeden z mnoha na ulici osočil z úchylnosti, zda se některý tranďák při svém comming outu nesetkal s větší podporou.... Holt jiný kraj, jiný mrav. Ve všem tom srabu jsem ráda, že to je tak jak to je a že žiji právě tady, v téhle zemi!