Práce v kamenolomu byla těžká, a tak Jü Siou využila nabídku pracovat v bohaté jižní provincii Kuang-tung s velkou radostí. Žena, které tehdy bylo 26 let, opustila manžela a odjela do Lu-fengu, kde ji její "zprostředkovatelé práce" najednou prodali za 1700 jüanů (zhruba 6300 Kč) jako nevěstu jednomu sedlákovi. V Číně to není ojedinělý případ. Dívek na vdávání je nedostatek a nákup nevěsty je historicky i kulturně přijatelný. Desetitisíce chudých, často nevzdělaných žen jsou takto nalákány a prodány jako nevěsty nebo prostitutky do rozvíjejícího se sexuálního průmyslu, píše agentura DPA. Práce v kamenolomu byla těžká, a tak Jü Siou využila nabídku pracovat v bohaté jižní provincii Kuang-tung s velkou radostí. Žena, které tehdy bylo 26 let, opustila manžela a odjela do Lu-fengu, kde ji její "zprostředkovatelé práce" najednou prodali za 1700 jüanů (zhruba 6300 Kč) jako nevěstu jednomu sedlákovi. V Číně to není ojedinělý případ. Dívek na vdávání je nedostatek a nákup nevěsty je historicky i kulturně přijatelný. Desetitisíce chudých, často nevzdělaných žen jsou takto nalákány a prodány jako nevěsty nebo prostitutky do rozvíjejícího se sexuálního průmyslu, píše agentura DPA. Velký rozruch vzbudil případ teprve dvanáctileté Tuan Jing z Chu-nanu, která utekla z domova po hádce s rodiči a pak byla unesena. Musela pracovat v jednom nevěstinci v Jüe-jangu a sužovaly ji pohlavní nemoci. Její únosce a kuplíř byli popraveni v polovině června. Nemilosrdný trest ovšem jen zakrývá skutečnost, že mnoho obchodníků s lidmi spravedlnosti uniká a extrémně vysoký počet unesených se nepodaří zachránit. OSN registruje v Číně jen za 90. léta 88.000 únosů žen a dětí. V provincii Che-nan poblíž Jü-čou jezdili zloději dětí po venkovských cestách na kole a kradli matkám kojence přímo z náručí. Vesničané se už ani neodvažovali vyjít se svými dětmi z domu. Chlapce prodávala zlodějská tlupa za 11.000 až 13.000 jüanů (zhruba 41.000 až 48.300 Kč) bezdětným párům. Děvčátka byla prodávána často za pár set jüanů jako levná pracovní síla a budoucí nevěsty. Expert OSN zabývající se násilím proti ženám zaznamenal od poloviny 80. let v souvislosti s otvíráním se Číny světu a poklesem úředního dohledu nárůst prodeje žen ve vesnických oblastech Číny. V některých okresech a vesnicích je údajně 30 až 90 procent svateb výsledkem obchodu s lidmi. Je přece jen levnější koupit si unesenou ženu než se oženit s regulérní nevěstou, neboť svatba je drahá a ženich musí zaplatit vysokou částku rodině nevěsty. Celý problém má nejen kriminální, ale i sociální aspekt. Chlapci jsou v Číně tradičně upřednostňováni coby pokračovatelé rodu a záruka zajištění rodičů ve stáří, neboť ženy se po svatbě stěhují do domu tchána a tchýně. Děvčata jsou naopak zanedbávána a nedostává se jim většího vzdělání. Na vesnici dnes připadá již jen 100 žen na 120 mužů. Nepoměr mezi pohlavími se ještě zvýšil s rozšířením ultrazvuku, neboť mnoho žen, kterým by se měla narodit holčička, volí potrat. Jindy rodiče děvčátko prostě odloží nebo prodají, přestože již od roku 1949 je prodej dětí zakázán. Prodej žen byl ovšem zákonem zakázán teprve v roce 1991. "Velkým problémem je nedostatečné trestní stíhání v důsledku korupce, malá průbojnost místních úřadů a lhostejnost," stěžuje si Informační středisko pro lidská práva a demokratické hnutí v Číně. "Někteří úředníci nepovažují obchod s lidmi za těžký zločin a nic nepodnikají." Jiní se na něm prý dokonce podílejí nebo přijímají úplatky. Prodané ženy mají pocit, že před zákonem nemají zastání, obávají se násilí, jsou bez peněz a daleko od domova, a tak se často svému osudu podvolí. Když jsou ženy po mnoha letech "osvobozeny", ocitají se v dilematu. Většinou mají děti, stydí se vrátit zpět do své vesnice nebo si už na svůj život zvykly. Po devíti letech se nyní 35letá Jü Siou rozhodla zůstat v Lu-fengu s dítětem a novým manželem. Vedoucí ženského sdružení v Kuang-tungu, Chuang Šumej, k tomu říká: "Všechny tyto ženy svádějí boj samy se sebou. Ty, které zůstanou, to dělají kvůli dětem. Ale ať už se rozhodnou jakkoli, v srdci již mají hlubokou ránu."