Nejsem zrovna přívrženkyní megalomanských svátků jako byl Mezinárodní den žen nebo Velká říjnová socialistická revoluce (která byla navíc v listopadu), či měsíc Československo-sovětského přátelství. Ty méně okázalé jako třeba Dušičky nebo právě svátek všech zamilovaných mi přijdou podstatně příjemnější. Nejsem zrovna přívrženkyní megalomanských svátků jako byl Mezinárodní den žen nebo Velká říjnová socialistická revoluce (která byla navíc v listopadu), či měsíc Československo-sovětského přátelství. Ty méně okázalé jako třeba Dušičky nebo právě svátek všech zamilovaných mi přijdou podstatně příjemnější. Není v tom nic povinného a tím pádem je to, alespoň pro mě, příjemnější. Svátek sv. Valentýna je navíc velmi sympatická záležitost. Je to jakou si předzvěstí blížícího se jara a s ním i vyhřátých mezí, procházek po rozkvétajících lukách, zelenajících se sadech. Dokážete si vybavit romantičtější představu, kdy se dva zamilovaní nebo dvě zamilované drží za ruce a s pohledem upřeným jeden na druhého jdou probouzející se přírodou ? Já ne. Je to něco nádherného a záviděníhodného. A tak hurá do přírody! Když už si jí během roku užijeme tak málo, dopřejme si aspoň den v objetí svého miláčka a Matky Přírody. Věřím, že nezůstane jen u jednoho dne z roku, kdy si panové tvorstva vzpomenou na svoje drahé polovičky a koupí jim květinu, nebo jí někdy utrhnou. Určitě to nemusí být hned pugét, ale mělo by to být z lásky. Hezkého Valentýna.