trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 

Z podobných debat na neutrální půdě bych se asi měla předem vyloučit pro předpojatost. Co se týče debaty v rámci GLBT komunity, zůstanu asi osamělá ve svém opozičním postoji proti „plodným transsexuálům“, minimálně to naznačila debata pořádaná PROUDem v příjemném prostředí Q café.

V diskusích o transgenderu máme obvykle tendenci zaměřovat se na mladé jedince, kteří se teprve chystají na operativní změnu pohlaví nebo jí prošli v relativně nedávné době. Nizozemský režisér Michiel van Erp naopak zkoumá životy transsexuálů v pokročilém věku, kteří operaci podstoupili v 60. a 70. letech minulého století.

Jsem muž, ale narodil jsem se do dívčího těla. A jako s holkou se mnou v dětství jednali doma i ve škole. Když jsem byl malý, moc jsem o tom všem nepřemýšlel, jen jsem stále cítil, že něco není v pořádku.

Rád jsem si hrál s chlapci, ale ti mě mezi sebe někdy nechtěli brát, s holkama jsem se zase nudil, a tak jsem býval jako dítě často sám. Vytvářel jsem si svůj svět, ve kterém jsem byl poměrně spokojený.

Tématika transgenderu je v dnešní kinematografii poměrně běžná. V oblasti festivalového provozu často vyhrávají filmy o transsexuálním chování. Mnohdy však jde spíše o snímky o transvestitech, zaměřující se na glamour stránku celé věci: estetiku, převleky, exotiku. Případně jde o snímky s dětskými protagonisty, které více zkoumají reakce okolí a společenské předsudky než samotnou změnu identity.

Podle jednoho paragrafu prováděcí vyhlášky nesmí dopravce přepravovat cestující pokud pohlavý v jejich dokladech neodpovídá jeho/její vzhledu. Je nutné podotknout, že to není právní předpis schválený parlamentem, ale vyhláška Ministerstva dopravy Kanady, které nabylo účinosti 27.července 2011.