Vaše psychika na cestách | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


Vaše psychika na cestách

Ne každý z transvestitů (jak jim navykla společnost říkat, a protože mne nenapadá žádné lepší oslovení, používám jej přesto, že s ním nesouhlasím) je natolik silný, aby si někam vyšel převlečen do hadříků, které z něho transvestitu dělají. Samozřejmě, že nemohu nikoho nutit, aby překonal svoje obavy, strach, předsudky... - říkejme tomu, jak chceme - oblékl se a šel na návštěvu k vlastním rodičům. Co ale mohu, dát několik podnětů k přemýšlení o tom, proč to vůbec tak je. A v podstatě o moc víc se v tomto článku nedočtete.
 
S každým převlečením cítí většina z vás jistou obavu z prozrazení. Z prozrazení před někým, kdo o jeho zálibě neví, a nebo dokonce i před někým, kdo o ní sice ví, a není z ní nikterak nadšen. Výsledkem je pak fakt, že spousta lidiček, kteří i transvestity někdy byli a jimi se cítili, nakonec „zmoudří", „zestárne", a všech aktivit zanechá. Tváří se, že se z toho dostal, úchylku zavrhnul a je silný a normální. Je samozřejmě na každém jedinci, do jaké míry je to pravda a do jaké míry lže i sám sobě. Přesto ale vím, že několik lidí cítí tak velkou potřebu převlékání, že v této činnosti pokračují navzdory svému zdánlivě pokročilému věku, rodinným i jiným problémům, které převlékání - bohužel - stále ještě přináší. A právě k rozptýlení obav před převlékáním píši následující článek.
Snad první obavou je otázka, zda případné odhalení poznamená aktérův život. Odpovídám, že určitě. Najde se jistě mnoho lidí, kteří se k vám začnou chovat jinak. Ne hůř, ne líp, prostě jinak. Můžete se setkat s reakcí, podobnou jako u psychicky nemocného člověka, můžete se vystavit otázkám, zda a nakolik se cítíte být „nemocní". To je ale v podstatě nejkrajnější možnost. Neznám žádný případ, kdy by byl TV napaden třeba skupinkou mladíků a surově zbit, na druhé straně ale vím o jedné neshodě mladíka, kterého nakonec otec v podstatě zavrhnul. Nicméně ten otec byl známý opilec a zavrhnutí dotyčnému mladíkovi posloužilo spíše jako odměna. Jen jednou se mě konkrétně stalo, že jsem vzbudil značný - a nutno říci, že pozitivní - zájem dvou dívek, jedoucích ve vlaku.
V podstatě se lze úplnému odhalení vyhnout, nechceme - li jej prvoplánově, jako třeba v současné době já. Již jsem psal o systému opatření, která dokáží zminimalizovat všechny rizika. Můžete se ale „uklidit" někam, kde je nulová šance, že potkáte někoho známého, a tam se realizovat a vyzkoušet si to, co normálně na veřejnosti nesmíte. Určitě najdete spoustu míst v České republice, o zahraničí nemluvím. Využít lze samozřejmě služební cesty, nutné přejezdy odněkud někam, kdy jedete sami kus světa a další příležitosti, kterých je více než dost.
Hned další obavou může být reakce lidí okolo. Záleží samozřejmě na tom, jak budete celkově vypadat. Nezapomínejte, že výstřední člověk budí pozornost vždy, i kdyby byl oblečen v konfekčních součástkách, které k sobě ale neladí. Je na vás, jestli zvolíte mírné líčení a stále ještě mužský vzhled; oblečeni v nenápadném oblečení ženského charakteru a nebo se pokusíte o perfektní ženský vzhled. Je ale dobré nebýt příliš výstřední, jestliže chcete mezi lidi a přitom na sebe nechcete přitáhnout pozornost.
Většina lidí si vás možná všimne, ale nezareaguje absolutně ničím, možná ani nezvedne obočí. Jen sem tam někdo se na vás podívá déle, než je zvyklé, někdo se i otočí. Ze své zkušenosti vím, že jsou to spíše překvapivě ženy. Jen jednou jsem viděl, že jednoho poměrně výstředního mladíka, oblečeného do lakových džínů, černého roláku a červené průhledné pláštěnky slovně napadl jeden tmavší dement, ale myslím si, že to byla spíše náhoda. Jestliže budete budovat ženský look, a budete se snažit vypadat zcela jako žena, může se vám stát, že přitáhnete více pozornosti při nějaké „nehodě" - prozrazení.
Mimochodem - myslím, že největší důvod, proč málokdo zareaguje, je fakt, že na to není co říci. Nejčastější hanlivé oslovení, které ale vůbec kdy uslyšíte, je „buzerante". Nemá smysl vysvětlovat, jakou sexuální orientaci máte. Doporučuji na nic neodpovídat. Odpověď jako „polib si prdel" by si případný zájemce mohl vykládat jako výzvu k rozepři, a to není na místě. Nezapomínejte, že holka se nepere...
Na vás ale bude přežít v klidu a pohodě celý ten váš výlet. Myslím, že jestli jste si zkusili se venku projít, a nebyla zrovna prázdná ulice ve tři hodiny ráno, budete se mnou souhlasit v tom, že se člověku ledacos honí hlavou a psychika s člověkem často pěkně zacvičí. Naučte se pomalu na veřejnosti vystupovat sebevědomě v „holčičím", stejně jako v tom normálním oblečení.
Bude ideální, když vyrazíte s někým. Problém je, že vyrazíte - li si s klukem, budete vypadat opravdu jako homosexuálové. Řešením možná bude vyrazit si s holkou, ale vsázejte na to, že zrovna ta vaše bude natolik tolerantní, aby s vámi v pohodě někam šla a byla imunní k pohledům v okolí. Muselo by se jí to líbit, a mám stále větší pocit, že taková stálá partnerka prostě neexistuje. Moje partnerka mi ochotně nabídne celou svoji skříň, ale přesto jsem se společných procházek - ač velice nerad - musel pomalu vzdát. A tak si zajděte do nějakého klubu transvestitů. Budete ve společnosti, navíc mezi svými, a tak se na vás málokdo bude dívat pohoršeně. Kluby jsou sice místem, které se uzavírá vůči okolí, ale i zde se můžete naučit, jak snášet pohledy okolních lidí. Nejbližší kontakt najdete na stránkách CDTV sekce a nebo v podobném časopise TV Scéna.

Terreza 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace