Kdo je Mirek/Mirka Vodrážka? | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


22.06.2007 - Kdo je Mirek/Mirka Vodrážka?

mirek vodrážka - hudebník, teoretik chaosu, nezávislý publicista a politický aktivista
v 90. letech byl jeden z mála mužů otvírající v médiích feministickou a transgenderovou diskuzi a byl autorem mnoha studií, článků, přednášek, editor genderových publikací a spolupracovník genderových výzkumů

 

v letech 1991 - 1997 byl členem Nadace Gender Studies v Praze

v druhé polovině 90. let se Sašou Lienau (proFem o.p.s.) inicioval veřejné protestní happeningové akce za navrácení bývalého spolkového domu Ženského klubu českého ženským organizacím a účastnil se politického vyjednávání se zastupitely Prahy 1

v letech 1993-2004 byl pravidelným přispěvatelem slovenského odborného feministického časopisu Aspekt

ve volebním roce 2002 se angažoval v nezávislém občanském projektu Hlídací fena podporujícím vstup žen do politiky

vystupoval v dokumentech režisérky Olgy Sommerové (Feminismus po česku, O čem sní muži), hudebního publicisty Petra Slabého (Artefakta) nebo dokumentaristy Martina Štolleho (Poutníci chaosem), účinkoval v celovečerním dokumentárním filmovém eseji Proroci a básníci režiséra Ivana Vojnára, složil filmovou hudba a hrál v experimentálním televizním snímku Putování malíře Guttmana režisérky Hany Munkové

na základě rozhodnutí rady vlády České republiky pro lidská práva byl v letech 1999 - 2002 jmenován členem jejího výboru pro odstranění všech forem diskriminace mužů a žen

na jaře roku 2001 mu byl udělen čestný titul Trans přítel 2000 za myšlenkový přínos k transgenderovému hnutí

knižně publikoval Chaokracie (Votobia Praha, 1997), Feministické rozhovory o „tajných službách", (Nadace Gender Studies, 1996), Esej o politickém harémismu („zvláštní vydání..." 1999), spoluautorsky se podílel na knize S Ferlinghettim v Praze (Meander, 1999)

jako hudebník již druhé desetiletí spolupracuje s pohybovým, nonverbálním a performativním divadlem ¨

vydal hudebně feministický projekt Psychochaos & Edita Adlerová - Ženský smutek, (g. parrot, 1999) a Carmina femina - oratorium ženské duše se zpěvačkou Helenou Zaoralovou (Popron 2006)

po roce 1989 byl redaktorem (v roce 1992 šéfredaktorem) časopisu Vokno, na jehož ilegálním vydání se spolupodílel v undergroundu od roku 1978

v 80. letech byl spoluorganizátorem bytových seminářů Egona Bondyho, Milana Balabána a Milana Machovce i občasných konspiračních schůzek mluvčích Charty 77 ve svém bytě na Starém Městě

v 1977 obviněn z trestného činu výtržnictví a z důvodů „společenské nebezpečnosti" odsouzen k několika letům ochranného soudního dohledu

narodil se dvacet minut po své sestře, pod jejímž vlivem se v raném dětství jazykově identifikoval s ženským rodem

v současné době je odborným poradcem a externím redaktorem genderové informační a tiskové agentury gitA

ve spolupráci s nakladatelstvím Pavel Mervart připravuje pod názvem Decivilizace výbor esejů na téma underground, chaos, feminismus a transgender

redakce 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace