TRANSGENDER TV? STĚŽÍ | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


29.08.2012 - TRANSGENDER TV? STĚŽÍ

Jana  Jedličková  (studentka  teorie  a  dějin  dramatických  umění,  UP  Olomouc)

Gay a lesbické postavy se na televizních obrazovkách více či méně objevují už od 60. let 20.století. Stále výrazněji ve zpravodajství a publicistických pořadech než v televizních seriálech,v některých zemích více než v jiných (v některých zemích západní kultury a v mnoha zemích jiných kultur dokonce vůbec), stále ještě převažují kvantitativní měřítka nad těmikvalitativními. Někteří lidé se dokonce netají s názorem, že gayové a lesby (a ti ostatní) jsou jim dnes všude „cpáni“ přímo před obličej. Názor je to poněkud omezený a vyplývajícíz neznalosti situace, leč celkem dobře ilustruje jednu důležitou skutečnost. V dnešní době senajde málokdo, kdo neví, co znamenají pojmy gay či lesba (byť definice se někdy výrazněodlišují) a kdo alespoň okrajově nezaznamenal jejich existenci v tzv. veřejném prostoru, média nevyjímaje.


 

 

Výše řečené už ovšem nelze vztáhnout na další, četné, identity a alternativní sexuální orientace,mezi které patří i transgender postavy (MtF - Male to Female, FtM – Female to Male,intersexuálové apod.). Na televizních obrazovkách a filmových plátnech se sice sem tam objeví,ale podléhají mnohem výraznější stereotypizaci než gay a lesbické postavy, jsou mnohdyspojovány jen s určitými žánry, často se ocitají na okraji dění, jsou pasivními pozorovateli dějea veskrze fungují jako atrakce daného pořadu nebo dílu (i přes zjevné snahy přistupovat k těmtoidentitám s politickou korektností). Jinými slovy jsou zobrazovány přesně tak jako četné gay alesbické postavy, jen s tím rozdílem, že gayové a lesby se na televizních obrazovkáchv posledních deseti letech objevují už i v jiných polohách (ačkoli se stále jedná o výjimkyz pravidla televizní reprezentace minorit).
Důvodů je hned několik. Mezi ty základní patří samotný charakter televizního média, které bylo primárně zhotoveno jako médium rodinné (propagující a ochraňující svazek heterosexuálníhomuže a heterosexuální ženy, kteří se chystají plodit potomky) a této pozice se od svého vznikuusilovně drží. Krom toho je součástí jak veřejného prostoru, tak privátní sféry. Přístupk nejrůznějším obsahům mají jak děti, tak dospělí, lidé různých názorů, různého vzdělání ivyznání. Potěšit, zabavit a přitom neurazit a nevyděsit je někdy tvrdým oříškem nejen protelevizní producenty. A jakkoli cynicky to může znít, faktem zůstává, že důležitým faktorem pro vytváření jakéhokoli pořadu je jeho sledovanost, potažmo finance, které TV získá. Ještěv 90. letech veskrze (až na výjimky) platilo, že gay a lesbické postavy (o dalších identitách seraději ani neuvažovalo) a témata rozhodně reklamu neprodají, spíše odradí a popudí stávající a potenciální sponzory. V některých oblastech toto přesvědčení panuje nadále, v některých bylo nahrazeno postojem opačným (sexuální minority jsou naopak využívány ke zvýšenísledovanosti a propagaci pořadu), v některých se situace pozvolna mění.
Jak jsou na tom tedy transgender postavy v televizi? Důležitým krokem je, že vůbec jsou.Existuje řada identit (a nemusí výlučně souviset se sexuální orientací), která se do hledáčkutelevizních kamer ještě nedostala. Dalším důležitým bodem je jejich přítomnost jak v tzv.faktuální tvorbě (zpravodajství, publicistika, TV dokument reality show aj.), tak v té fikční (TVseriál). Zatímco faktuální tvorba ovšem transgender postavy reflektuje většinou jako senzacis kontroverzním potenciálem přitahujícím pozornost, fikční seriál se snaží tyto postavy alespoňrámcově divákům a divačkám přibližovat skrze narativ, ovšem narativ výlučněheteronormativní, kde jsou MtF i FtM, případně další identity na první pohled jasně odlišitelnéod závazné normy a obvykle také představují onu odchylku, kterou je třeba napravit, nebrat jivážně nebo se s ní vůbec nezaplétat. Na druhou stranu jsou ale také funkční a divácky vděčnétakové transgender postavy, které nelze na první pohled rozeznat. Zejména v seriálechz detektivního žánru se s takovými postupy setkáváme často. Ostatně, detektivní/ krimi/ policejní žánr a žánr lékařských dramat využívají transgender postavy nejvíce (méně četné jsounapř. mýdlové opery, kde ale takové postavy obvykle dostávají větší prostor a hloubku).Obvykle pouze v epizodních rolích, zpravidla jako oběti nebo pacient(k)y, a vždy jako něconeobvyklého a nestandardního.
Takové postavy jsou ztvárňovány většinou ženami, méně často již muži. Pravděpodobně vůbec první zaznamenanou transgender herečkou (MtF), která ztvárnila transgender postavu (taktéžMtF) ve vedlejší roli v seriálu z hlavního vysílacího času, byla Havajanka Candice Cayne v roce2007 v roli Carmelity, milenky významného politika v americkém seriálu Dirty Sexy Money.K dalším významným transgender postavám na TV obrazovkách patří např. Max/ Moira (FtM)ze seriálu The L Word, postava teenager transgendera Adama Torrese z americké soapDegrassi, jedna z vůbec prvních výraznějších transgender postav nejen britské soap HayleyCropper z Coronation Street nebo např. jedna z četných transgender postav seriálu Plastickáchirurgie s. r. o. Ava Moore. 
Největším „neduhem“ zobrazování jakýchkoli minorit nejen na TV obrazovkách ovšem nenísamotný stereotyp, ale fakt, že oněch stereotypních zobrazení, resp. druhů stereotypů, je poměrně málo. Jestliže existují pouze dva tři obrazy transgender postav (a mnoha dalšíchminoritních identit) v médiích, nemůžeme ani zdaleka mluvit o tom, že by média tutosubkulturu adekvátně reprezentovala.

 

redakce 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace