Úvahy a rady.... | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


06.10.2003 - Úvahy a rady....

Na čas jsem se odmlčela a po několika měsících jsem zase navštívila “skupinku” u Hanky a nestíhám se divit. Ne, nezapomínám, i když tam svoji účast vidím už jen jako pozorovatelka a ne jako klientka. Jen mě překvapuje, jak vědecky se do některých malicherných problémů pouštíte. Neznevažuji nic, jen bych chtěla připomenout, že je sice prima problémy prodiskutovat, vyslechnout druhé, zjistit jejich názor, ale konečné rozhodnutí toho či onoho je zas jen na Vás. To je možná moje rada.
 
Na čas jsem se odmlčela a po několika měsících jsem zase navštívila “skupinku” u Hanky a nestíhám se divit. Ne, nezapomínám, i když tam svoji účast vidím už jen jako pozorovatelka a ne jako klientka. Jen mě překvapuje, jak vědecky se do některých malicherných problémů pouštíte. Neznevažuji nic, jen bych chtěla připomenout, že je sice prima problémy prodiskutovat, vyslechnout druhé, zjistit jejich názor, ale konečné rozhodnutí toho či onoho je zas jen na Vás. To je možná moje rada. Na vlastní kůži jsem si zažila několik slepých uliček, nepěkné chvíle, nemilé reakce,…. Ale co??? Žiju a vše se k lepšímu obrátilo. Pochopili jste správně, během mé odmlky proběhl totální “upgrade” mého HW a ruku v ruce s tím jsem “legalizovala” i SW výbavu. Pro méně bystré: Ta paní co na mě kouká z občanky nebo ze zrcadla už není jen sen a zbožné přání, je to FAKT! Dokonce tak moc, že tenhle článek píšu rok přesně poté. A další věc. Někdo by řekl, den “D”, nebo snad první narozeniny, ne tak to opravdu nebylo. Dort s jednou svíčkou by možná zasloužilo mé pohlaví, ne tak já sama. Celé to martýrium jsem podnikala právě proto, abych byla sama sebou. Tak jak se to ve mně choulilo a jak jsem to cítila. Proto jsem poměrně alergická na :”musíme se naučit”! To je jedna s těch slepých cest. Naučit se můžete roli v divadle, ne už tak v životě. Pokud tedy nechcete žít dál v přetvářce. Hodně se v souvislosti s přeměnou rodu hovoří o sociální adaptabilizaci, česky prostě “být věrohodná, nebo zapadnout”. To začlenění se do běžného života je moc důležité a řadím to na úplně první místo. Někam mooooc výš, než třeba samotnou konverzi těla. I tady se dá ale slušně naběhnout. Nechtějme být průměrným představitelem nové části lidstva. Přesně, nechtějme to tak hned! Čím víc jsem se snažíte být na druhém břehu, tím kyčovitěji to působí. Ano, je třeba to trochu nakopnout a vyslat okolí nějaký optický signál, ke které půlce lidstva patřím, ale pak už každý sám za sebe. Já na sobě teď s úsměvem zjišťuji, že se chovám, jednám, ale i oblíkám přesně tak, jak mě to dříve na holkách “rajcovalo”! To asi bude to podvědomí. Hodně úspěchú, štěstí, nervů a zdraví všem, kteří celé to přeměňování čeká, to samé těm kteří nic měnit nebudou. Život je krásný tak i tak, jen je třeba ho umět žít. A o svojí pozici pod sluncem je třeba se prát tak i tak. Zase někdy……=mja=

Moncici 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace