Smrt mého TG přítele mě zasáhla | trans lidé | transvestita | transsexual | crossdressing | transgender.cz 


15.11.2002 - Smrt mého TG přítele mě zasáhla

Včerejší středeční den mi přinesl moc smutnou zprávu. V zahradě vedle zahrady, která patří mé rodině si včera vzal život 39letý můj nejbližší přítel a přítel mé rodiny. Oba jsme vyrůstali shodou okolností vedle sebe. On mě vozil v kočárku, v zimě se mnou sjezdil na igelitovém pytlu všechny kopce a kopečky kolem našich zahrádek. Ve škole byl starší a tak už měl školu právě vychozenou, když jsem sama nastupovala na svou životní dráhu. Byl mi příkladem dobrého a zároveň tichého člověka, který se svými trápeními nikdy nevycházel na světlo. Nikdo o něm nevěděl, netušil jaké má své životní problémy. Jen jednou, když jsme spolu šli do zahrady trhat jablka se mi svěřil, že by je ráda otrhala v zástěře. Nebyla jsem si tenkrát jistá co tím míní, ale budoucnost mi ukázala své. Po pár letech jsme se totiž setkali na sexuologii v Brně ještě za totalitního režimu. A vím jak na něj tenkrát nebyli slušní ani lidé v čekárně a jak se mi jen těžško dařilo se je krotit ve smyslu "Sakra co je Vám do toho s čím ten člověk přichází".
 
Včerejší středeční den mi přinesl moc smutnou zprávu. V zahradě vedle zahrady, která patří mé rodině si včera vzal život 39letý můj nejbližší přítel a přítel mé rodiny. Oba jsme vyrůstali shodou okolností vedle sebe. On mě vozil v kočárku, v zimě se mnou sjezdil na igelitovém pytlu všechny kopce a kopečky kolem našich zahrádek. Ve škole byl starší a tak už měl školu právě vychozenou, když jsem sama nastupovala na svou životní dráhu. Byl mi příkladem dobrého a zároveň tichého člověka, který se svými trápeními nikdy nevycházel na světlo. Nikdo o něm nevěděl, netušil jaké má své životní problémy. Jen jednou, když jsme spolu šli do zahrady trhat jablka se mi svěřil, že by je ráda otrhala v zástěře. Nebyla jsem si tenkrát jistá co tím míní, ale budoucnost mi ukázala své. Po pár letech jsme se totiž setkali na sexuologii v Brně ještě za totalitního režimu. A vím jak na něj tenkrát nebyli slušní ani lidé v čekárně a jak se mi jen těžško dařilo se je krotit ve smyslu "Sakra co je Vám do toho s čím ten člověk přichází". Byla to pro tehdejší veřejnost v čekárně podívaná, neboť přicházel(a) v dívčích šatičkách a vůbec se za nic nestyděl(a) vůbec neříkal(a), že má strach (v té době jsem měla strach i sama ze sebe, natož z lidí) byl sám(a) sebou. Jeho(její) výraz silné duše mě tenkrát zbavili obavů o něj(ni) samotného (nou). A sama jsem si v duši říkala tak silná chci být ve svém životě. Bohužel včera odešel bez rozloučení a bez emocí a obřadu. Navždy mě bude chybět jeho krok, duše, cit a láska. Čest jeho památce !

Mila 

Komentáře k článku

Přidat komentář

  

Přehled komentářů

Navigace