The People’s Joker je radikální, zároveň osobní a mnohovrstevnatá parafráze světa Batmana, která se díky své trans-autobiografické rovině vymyká všem žánrovým konvencím. Režisérka, scenáristka, editorka i hlavní protagonistka Vera Drew v roli Joker the Harlequin zpracovává vlastní příběh přijetí trans identity skrze absurdní, DIY estetičtější než většina běžných indie filmů.

Obsah a vyznění
Film začíná jako nesmělé fair-use dílo založené na komiksových motivech, aby se během svého průběhu proměnil ve výpověď o dysforii, hledání přátelství a vlastní komunity v drsném světě „anti-komedie“. Drew kombinuje hrané záběry se sekvencemi v nejrůznějších animačních stylech, čímž divákovi předkládá emocionálně nabitou koláž, ve které se psychologické záblesky střídají s groteskními gagy.

Styl a forma
Celý film má punkový nádech: od zeleného plátna přes chaotické koláže crowdsourcovaných ilustrací až po kostýmové kreace alusivně odkazující na Jokerovy ikonické prvky. Tato estetika sice může působit nedoladěně, ale přesně v tom tkví její síla — Drew nám nabízí vizuálně neortodoxní, přímočarý „outsider art“, v němž drsné střihy a proměnlivé formáty podtrhují syrovost a autenticitu vyprávění.

Herecké výkony
Vera Drew jako Joker/Harlequin dokazuje, že dokáže kombinovat komediální timing se skutečnou křehkostí. Její interakce s postavou Penguin (Nathan Faustyn) nabízí nečekaně citlivé momenty solidarity, ačkoliv humor některých parodií Batmanova světa se místy může zdát podprůměrný či příliš rozvláčný.

Témata a poselství
Jádrem filmu je proces sebeujasnění: odvaha vykročit do světa, kde vás společnost nutí bát se vulgarity i intimity. Drew ukazuje, že trans lidé nejsou uniformní skupina hrdinů, ale běžní lidé se svými chybami, ambicemi i zranitelností. Tím „The People’s Joker“ rozbíjí romantické klišé queer reprezentace a nabízí mnohem upřímnější, niterněji lidské pojetí hrdinovy cesty