BANGKOK 10. července (ČTK/Reuters) - Jako chlapec snil Thajec Parinja Kjatbusaba o tom, že z něj bude slavný kickboxer. Dokud úřady nezakázaly profesionální zápasy ženám, pravidelně vstupoval do ringu na stadiónu v Bangkoku. Parinja je totiž katej, což je thajský termín pro transvestity a transsexuály. Dodnes je v kickboxu dobrá a kdysi na její představení chodily davy. Protože se zápasů v Thajsku nesmí už dva roky jako žena účastnit, těší se podívanou na ni cizinci. V Japonsku je doslova hvězdou a znají ji už i v USA, píše agentura Reuters. BANGKOK 10. července (ČTK/Reuters) - Jako chlapec snil Thajec Parinja Kjatbusaba o tom, že z něj bude slavný kickboxer. Dokud úřady nezakázaly profesionální zápasy ženám, pravidelně vstupoval do ringu na stadiónu v Bangkoku. Parinja je totiž katej, což je thajský termín pro transvestity a transsexuály. Dodnes je v kickboxu dobrá a kdysi na její představení chodily davy. Protože se zápasů v Thajsku nesmí už dva roky jako žena účastnit, těší se podívanou na ni cizinci. V Japonsku je doslova hvězdou a znají ji už i v USA, píše agentura Reuters. "V Japonsku mě lidé stejně jako doma v Thajsku poznávají na ulici a chtějí podpis. Tam na zápasy chodí tisíce lidí a další se na ně dívají v televizi. Platí mi líp než v Thajsku. I když to někdy bolí, stojí mi to za to," říká dvacetiletá bojovnice o právě uplynulé sezóně. Katejové nejsou v Thajsku nic neobvyklého, a proto nikdo nad Parinjinou přítomností v tréninkovém táboře moc nežasne. Mnozí však radši uhnou pohledem, když je vyzývá k zápasu, protože se bojí, že dostanou od toho zjevu s ohonem, nalíčenýma očima a našminkovanými rty nářez. "Když jsem byla mladá, ostatní boxeři si mne dobírali, ale když zjistili, že umím boxovat, dali mi pokoj. Teď se bojí, že je porazí ženská," usmívá se Parinja. Jako dvanáctiletý chlapec zažívala peklo, protože se jí posmívali, že je jako holčička. "Dala jsem se na box, protože mně přezdívali katej a já jim to chtěla nandat. Byla jsem jako všichni ostatní kluci v Thajsku - hrozně tichá a nesmělá. Ale táta mě začal trénovat, protože chtěl, abych byla silná," vzpomíná na dětství. Pak se přestěhovala do Bangkoku, což její život změnilo od základu. "Byla dobrým boxerem, přitahovala publikum, protože nebyla nudná," říká pamětník Parinjiných začátků Kittipchong. "Po asi pěti nebo šesti zápasech v Bangkoku dostala hrozně moc peněz. Jenže pak si nechala udělat silikonová prsa a nakonec podstoupila i operaci, a začaly problémy," dodává Kittipchong. Kromě zákonů zakazujícím ženám boje v ringu, bylo pro ni nebezpečné zápasit už kvůli implantátům. I před operací se odmítala svlékat do naha, což je podmínka při vážení před zápasem. Thajští katejové jsou známí tím, že je lze od opravdových žen jen stěží rozeznat. Parinja není výjimka. "Po operaci se mě někteří boxeři snažili sbalit. Ale mužům se nedá věřit, já si dávám pozor," říká bojovnice. Na zápasy se připravuje nejen duševně, ale taky fyzicky - nikdy se nezapomene pečlivě nalíčit. Thajští znalci jsou smutní, neboť je jim jasné, že doma Parinju v ringu asi hned tak neuvidí. "Ženy s ní profesionálně zápasit nemohou a ani nechtějí, protože je moc silná. A od operace zase nestačí mužům. Chytit se může jenom v Japonsku, kde není asi tak dobrá úroveň jako tady," říká Kittipchong. Na thajské poměry žehrá i Parinja. Katejové jsou sice běžně přijímáni jako atrakce v zábavných podnicích, ale pro nic jiného nejsou dost dobří. "Pro kateje je to tady ještě horší než pro ženy. Je obtížné získat práci ve státních úřadech a nezaměstnají nás ani podniky. Katejové nemohou být policisty ani ošetřovateli," vysvětluje. Pro sebe má jiné řešení. "Budu učit boxovat děti. Chci je přivést ke sportu a uchránit je před drogami," říká.