„I Am Sirat“ je intimní a hluboce osobní dokument, který nabízí nevídaný vhled do života trans ženy v prostředí, kde jsou rodinné i společenské tradice silnější než individuální touhy. Režisérka Deepa Mehta spolu se svou protagonisticou Sirat Tanejou vytváří formu vizuálního deníku – film je složen z kombinace rozhovorů, domácích videí a reflexivního voice-over, což divákovi umožňuje sledovat Siratin proces sebeuvědomění a proměny z bezprostřední blízkosti.

Už od úvodních záběrů si divák uvědomí, jak silný kontrast panuje mezi Siratiným vnitřním světem a očekáváními její rodiny i širší komunity v Dillí. Mehta citlivě kombinuje osobní výpovědi s kontextovým komentářem, čímž dávkuje informace tak, aby příběh nikdy neztrácel dynamiku. Kamera se často drží běžné délky paže, což podporuje pocit autenticity a zranitelnosti – Sirat se na diváka obrací přímo, její pohled často kameru prověřuje a zároveň hledá pochopení.

Ve vyprávění je patrná silná narativní linie: od úvodu, kdy Sirat stále žije v těle, které neodráží její vnitřní identitu, přes rozhodující okamžiky rozhovorů s rodinou, až po okamžiky svobody a úlevy, které přináší přiznání sama sobě a okolnímu světu. Zejména scény s matkou a sestrou, kdy Sirat popisuje své pocity a obavy, jsou natolik upřímné, že by je málokdo přehlédl bez hlubokého emocionálního dopadu.

Technicky je „I Am Sirat“ zpracován surově, ale nikoli chaoticky: střih vybírá jen to nejnutnější, a doprovodná hudba zvolna graduje v momentech nejvyššího napětí, aniž by scénám ubírala na autentičnosti. Barvy jsou tlumené, dokumentárním záběrům nechávají prostor přirozené světlo i zvuky ulice Dillí, což ještě více umocňuje pocit reálného života.

„I Am Sirat“ je nejen důležitým příspěvkem k queer kinematografii, ale hlavně silným lidským příběhem o odvaze žít v souladu se sebou samým. Je to film, který podporuje empatii, láme předsudky a otevírá dialog o tom, co to znamená být sám sebou v kultuře, která volá po uniformitě. Doporučuji všem, kdo hledají film s upřímným srdcem a otevřenou myslí.