Dokument Kokomo City režisérky D. Smith (2023) je strhujícím, černobílým portrétem čtyř černošských transgender žen, které se živí sex workem v New Yorku a Georgii. Film trvající pouhých 73 minut působí na první pohled velmi úsporně – minimalistická estetika, absence zbytečných voice-overů či ilustračních záběrů – a přesto dokáže diváka vtáhnout do každodenního života protagonistů s nucenou i dobrovolnou odvahou sdílet své nejintimnější příběhy. D. Smith vystupuje nejen jako režisérka, ale zároveň i producentka, kameramanka a střihačka, což dává snímku osobitý „verité“ charakter a pocit bezprostřední přítomnosti
Film od úvodních titulků šokuje svou otevřeností: ženy vyprávějí o humorných i traumatizujících setkáních s klienty, o komplikovaných rodinných vztazích, o hledání uznání v rámci tmavších i světlejších koutů černošské komunity a o neustálém boji za vlastní důstojnost. V kontrastu k často tragickým zprávám o násilí na trans lidech Kokomo City ukazuje, že kromě bolesti a nebezpečí existuje v těchto životech také síla, hrdost a nespoutaná radost. Řešení politiky identity se tu mísí s osobními sny, sny o přijetí a snahami o lepší život.
Stylisticky je film fascinující právě díky odstínům šedi: ostré kontrasty, náhlé přechody mezi interviewmi a krátkými, ovšem sugestivními sekvencemi not koncertního veselí či tanečních záběrů odrážejí duši i rozpolcenost hlavních hrdinek. Absence barev diváka donucuje soustředit se na výraz tváře, pohledy, na nepatrné nuance řeči těla, což zaručuje silnější emocionální dopad. Kokomo City bylo oceněno na Sundance Film Festivalu cenami NEXT Innovator Award i NEXT Audience Award, později získalo i publikem vyznamenání na Berlinale.
Jedinou slabinou může být pro někoho dokumentární formát bez patrného narativního oblouku – film nezařazuje větší kontextové bloky ani hloubkové analýzy socio-politické struktury, spíše staví na subjektivním prožitku protagonistek. Pro milovníky tradičně strukturovaných biografií či historických sond může Kokomo City působit roztříštěně. Ovšem pokud hledáte syrovou autentičnost a dialog „tváří v tvář“, tento snímek je nekompromisní prezentací nevyřčených pravd, které se často ztrácejí v mainstreamových médiích.
Kokomo City je proto nejen dokumentem o trans ženách žijících na okraji společnosti, ale i triumfem nezávislé filmové tvorby, která do centra zájmu staví hlasy, jež si zaslouží slyšet. Doporučuji každému, kdo chce pochopit složitost křižovatek rasy, genderu a socioekonomického tlaku ve 21. století.