Spark přináší klasické téma časové smyčky do prostředí queer románku. Aaron (Theo Germaine) se probudí ke svému dni narozenin a neví, že jej znovu a znovu prožije až do chvíle, kdy potká tajemného Trevora (Danell Leyva). Jejich milostné setkání spustí nekonečný kruh: každý akt s Trevorem posouvá Aarona o krok dál v pátrání po východisku z nekonečného dne. Film je vystavěn jako střídání opakujících se ranních probuzení se zpomalujícími momenty introspekce, kdy Aaron postupně odhaluje, zda je Trevor spolutvůrcem této hry, či jen náhodným objektem posedlosti. 

Theo Germaine v roli Aarona nabízí křehký portrét zmítané duše – na jedné straně touha po spojení, na druhé úzkost z neznámého. Vico Ortiz jako Aaronova nejlepší přítelkyně Dani přináší sarkastický humor a lidskou oporu, zatímco Danell Leyva jako Trevor zůstává záhadným stínem, jemuž nelze přestat věřit ani nedůvěřovat. Vedlejší postavy (Christina Villa, Abigail Achiri) dotvářejí svět, v němž i malý rozhovor v kavárně dokáže být klíčem k dalšímu rozuzlení smyčky.

Kameraman Tamiah Bantum volí často komorní záběry z úrovně očí protagonisty, což posiluje efekt klaustrofobické pasti časové smyčky. Kontrast mezi teplými barvami interiérů a chladným exteriérem Los Angeles podtrhuje dualitu Aaronovy naděje a zoufalství. Hudební doprovod Maxton Waller kombinuje minimalistická elektronická témata s intimními klavírními pasážemi, které gradují s každým novým opakováním dne.

Na povrchu jde o romantický sci-fi thriller, ale Spark je především úvahou o nemožnosti vymanit se z vlastních návyků a o bolesti xenofobie i sebeodcizení. Aaronova smyčka není jen o lásce, ale o sebeakceptaci – jakmile náhodné gesto či slovo prolomí bariéru, film ukazuje, že klíč k osvobození často tkví v radikální upřímnosti k sobě samému. V tónu „Groundhog Day pro queer publikum“ režisér Giuricich otevřeně pracuje s tematy transgender a non-binární identity, aniž by je redukoval na pouhý „problém“; jsou zasazeny organicky do žánrového rámce.