Trans memoria režisérky Victorie Verseau je intimní 72minutový dokumentární film, vzniklý koprodukčně ve Švédsku a Francii, který sleduje autorku v procesu sbírání a dokumentování vzpomínek před, během i po své tranzici

Film otevírá náhlý záběr na kolekci drobných, původně obyčejných předmětů – plastové obaly, použité kondomy, sluchátka či kost – které režisérka Verseau nechává v pomalém tempu vyplouvat na obrazovku. Tento poetický úvod podbarvený tichým, skoro duchovním voiceoverem („Sbírám. Dokumentuji. Zapisuji si své vzpomínky, bojím se, že zmizí.“) okamžitě nastavuje tón celé tvorbě jako meditaci o přítomnosti, pomíjivosti i síle osobní paměti.

Silou filmu je právě jeho radikální otevřenost: Verseau neklade důraz na expozici či komentář, ale nechává obraz samotný vyprávět. Režisérka nás vpouští do své nejintimnější sféry, aniž by se uchylovala k sentimentu nebo pokusu o didaktické vysvětlování. Právě tato absence „nápovědy“ dává divákovi svobodu, ale zároveň vyžaduje aktivní zapojení – mnohé motivy zůstávají nejasné, a je na nás, abychom si vytvořili vlastní spojení mezi fragmenty minulosti a přítomnosti.

Film je místy až křehce experimentální a svou krátkou stopáží riskuje, že diváka nechá s určitým pocitem nedořečenosti. Ti, kteří hledají klasický dokumentární vyprávěcí oblouk, mohou být zaskočení absencí chronologické návaznosti či širšího kontextu transgender hnutí. Naopak ti, kdo chtějí na plátně prožít bezprostřední, téměř haptický zážitek z přetváření vzpomínek a vlastního těla, zde najdou výjimečný intimní portrét.