Vzpomínka na Lenku

Z mého života zmizel člověk, kterého jsem měla ráda, které ho jsem obdivovala a vážila si ho. Je to těžké smířit se s tím. Už nikdy neuvidím její roztomilý úsměv. Už nikdy neuslyším její uklidňující hlásek. Zmizel člověk, jehož jsem obdivovala, za to jaký je, za to jak se vypořádala se svým já. Jediné co nikdy nezmizí jsou mé vzpomínky. Budu je uchovávat ve svém srdci. Vždycky když se podívám na její fotku, vybaví se mi všechno co jsme společně prožily. Vybaví se mi její ostych, pohoda, která z ní vyzařovala, její uličnický výraz. Vybaví se mi spousta dalších maličkostí. Ty mi budou dávat dohromady, právě ten obrázek. Tu fotografii nad níž se mi zamlží oči slzami. Fotografie vybledne. Nedopusťme, aby vybledly i vzpomínky. Z mého života zmizel člověk, kterého jsem měla ráda, které ho jsem obdivovala a vážila si ho. Je to těžké smířit se s tím. Už nikdy neuvidím její roztomilý úsměv. Už nikdy neuslyším její uklidňující hlásek. Zmizel člověk, jehož jsem obdivovala, za to jaký je, za to jak se vypořádala se svým já. Jediné co nikdy nezmizí jsou mé vzpomínky. Budu je uchovávat ve svém srdci. Vždycky když se podívám na její fotku, vybaví se mi všechno co jsme společně prožily. Vybaví se mi její ostych, pohoda, která z ní vyzařovala, její uličnický výraz. Vybaví se mi spousta dalších maličkostí. Ty mi budou dávat dohromady, právě ten obrázek. Tu fotografii nad níž se mi zamlží oči slzami. Fotografie vybledne. Nedopusťme, aby vybledly i vzpomínky. Je těžké psát o někom kdo si to nemůže přečíst. Kdo vám neřekne nebo nenapíše - je to dobré - je to špatné. Jistě si to přečtou lidé, jejímu srdci blízcí. Možná poznají v těchto pár řádcích, co jsem tím chtěla říci, co cítím, jak se cítím. Je těžké to popsat. Možná je příliš brzy. Možná bude vždy moc brzy. Co s námi udělá čas? Zapomene? Vybledne fotografie a s ní zmizí vzpomínky? Doufám, že ne.