„20 tisíc druhů včel“ je citlivý a vizuálně působivý debut španělské režisérky Estíbaliz Urresola Solaguren, který diváka jemně, ale nekompromisně zavádí do vnitřního světa pětileté Cocó. Hned od úvodní scény, kdy si dívka s nadšením prohlíží encyklopedii života, je jasné, že onen nesmírný svět motýlů, ptáků a samozřejmě včel bude metaforou její vlastní cesty sebepoznání.

Scénář srdceryvně zachycuje, jak Cocó čelí prvním náznakům genderové dysforie: potřeba oblékat se jinak, touha po uznání ze strany rodiny, ale i obavy z nepochopení. Herecký výkon Sofíe Otero je obdivuhodný – přirozená dětská hravost v kontrastu s vážnými, dospělými tématy vytváří silné emocionální napětí. Vedle ní v roli matky exceluje Ona Carbonell jako ochránkyně, která se učí respektovat a podporovat Cocó, a její proměna z matky, která neví, co si počít, na silnou oporu dítěte je jedním z nejsilnějších momentů snímku.

Kamera Jasone Gómez využívá teplých barevných tónů, které dodávají filmu snový, prakticky pohádkový ráz, a zároveň podtrhují kontrast mezi dětskou nevinností a složitostí dospělého světa. Skvostné jsou záběry na přírodu – roje včel, rozkvetlé louky či pravidelné matriarchální uspořádání včelího úlu, které symbolizuje různorodost a vzájemné propojení, jež režisérka mistrně přenáší do příběhu o rodině a identitě.

Svěťová premiéra na Berlinale (22. února 2023) potvrdila, že „20 tisíc druhů včel“ není jen dalším filmem s LGBTQ+ tématikou, ale citlivou vizuální sondou do toho, co to znamená přijmout vlastní já. Díky autentickému přístupu a dokonalému balancování mezi dětskou perspektivou a dospělým pojetím citů toto dílo osloví nejen rodiče a zástupce queer komunity, ale každého diváka toužícího po filmu, který dokáže podnítit upřímné zamyšlení.