Klienti zahrnutí v úvěrovém registru domácích bank se podle ředitele společnosti Czech Credit Bureau (CCB) Tomáše Denemarka nemusejí obávat zneužití osobních údajů. "V úvěrovém registru totiž nebudou obsaženy žádné citlivé údaje o klientech," řekl Denemark dnes na tiskové konferenci. CCB registr vytvořila a od pondělí ho provozuje. Informace o klientech bude zpracovávat firma CBCB, kterou vlastní pět zakládajících bank. Klienti zahrnutí v úvěrovém registru domácích bank se podle ředitele společnosti Czech Credit Bureau (CCB) Tomáše Denemarka nemusejí obávat zneužití osobních údajů. "V úvěrovém registru totiž nebudou obsaženy žádné citlivé údaje o klientech," řekl Denemark dnes na tiskové konferenci. CCB registr vytvořila a od pondělí ho provozuje. Informace o klientech bude zpracovávat firma CBCB, kterou vlastní pět zakládajících bank. V registru tak budou uvedeny jméno, rodné číslo a adresa klienta a informace o splácení jednotlivých produktů. Ke spuštění registru měl ovšem výhrady Úřad pro ochranu osobních údajů. Dosud, ale nenašel žádné výrazné pochybení a k jeho spuštění dal souhlas s podmínkou, že nesmějí být zneužity osobní údaje klientů. Klienti se tak nemusejí obávat, že by po nich banky žádaly jejich citlivá osobní data, jak původně úřad varoval. Podle zákona o ochraně osobních údajů se citlivým údajem rozumí údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v politických stranách či hnutích nebo odborových či zaměstnaneckých organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti a zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů. Registr by podle zástupců bank měl především zlepšit přístup klientů k úvěrům. "Podobné úvěry jsou ve světě impulsem k nárůstu úvěrové aktivity, " uvedl Denemark. Banky zřejmě budou při rozhodování o poskytnutí úvěru tolerovat výjimečné několikadenní zpoždění splátky předchozí půjčky. Pokud klient nebude úvěry splácet, nebude mít šanci získat úvěr od konkurenční banky. V registru je zatím zapojeno pět největších bank na českém trhu - ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, HVB Bank a GE Capital Bank. Nyní je v něm zhruba 1,4 miliónu záznamů o kreditních operacích za 850 tisíci klienty. "Do dvou let by se tento počet měl zvýšit na 2,7 miliónu," uvedl Denemark s tím, že ještě v letošním roce by se k registru měly připojit i další banky a v budoucnosti např. i leasingové firmy. Při připojení nebankovních subjektů však budou nutné legislativní změny a souhlasy klientů. Banky si od registru slibují především lepší znalost klientů, což by mělo umožnit lepší přístup zákazníků k úvěrům. Celý proces by měl zrychlit a zjednodušit, zatím však nelze říci, zda bude mít dopad i na výši úrokových sazeb. Banky k zařazení do registru nepotřebují souhlas klienta. V registru se však objeví pouze zákazníci s úvěrovou historií, nikoli klienti, kteří mají u banky pouze vklady. Pokud má klient pochyby, zda je v registru evidován či zda jsou údaje o něm pravdivé, může si zažádat o výpis z registru. Jednou ročně ho přitom získá zadarmo, při častějších dotazech bude platit sto korun. Pokud budou některé údaje nesprávné, může si zažádat o opravu, dodal Denemark. Banka musí u jednotlivých klientů vždy u žádosti odůvodnit, jaký produkt klient žádá, poté získá potřebné údaje. U úvěrů tak jde především o počet a výši splátek, u kreditních karet či kontokorentních účtů o výši úvěrového rámce a jeho využívání. Bezpečnost informací v registru je zajištěna tím, že banky si s registrem vyměňují informace po zabezpečených soukromých linkách, veškerá data jsou navíc šifrována. Všichni uživatelé jsou identifikováni a ověřováni podle certifikátu a přístup je možný pouze k jednotlivým záznamům, žádné hromadné dotazy nejsou možné. První registr vznikl v Evropě již v roce 1927 v Německu, výrazný rozvoj zaznamenaly především v posledních 30 letech. Ze zemí Evropské unie nemá registr jen Francie a Řecko. V zemích střední a východní Evropy funguje registr zatím pouze v Polsku, na Slovensku se připravuje.