Na našem/vašem Trangender.cz můžete najít odkaz na stránky o feminismu. Už slyším našince, jak s ťukáním na hlavu nesouhlasně podotýkají: “Co s náma mají feministky společného ? Proč je do toho pletou ?” S potěšením všem ráda oznamuji, že nejde o chybu “síťového šotka” ani o momentální úlet a už vůbec o žádný nesmysl. Aktivistky a aktivisté, kteří bojují za práva a osvobození žen a jejich podstaty od obtěžujícího nánosu patriarchálních sociokulturních tradic patří totiž k těm lidem, jejichž snahy a cíle je doslova předurčují být jednou z prvních skupin, s kterou my transgenders spojíme své síly. Pravdou je, že jak feministické, tak trans hnutí jsou většinovou společností vnímány s despektem a pohrdlivými úsměšky na rtech. Na nepochopení ostatních ale naši spolupráci stavět určitě nechceme. Hlavním poutem mezi námi bude pravděpodobně studium genderové identity. Právě feministická Nadace Gender Studies je mně jediným známým subjektem (institucí ?), která se osvíceně věnuje publikování na téma sociokulturních rozdílů mezi pohlavími. Konstatování, že tyto rozdíly mezi mužem a ženou nejsou založeny jen na vrozených vzorech chování, ale právě naopak z větší části je určují kulturní a sociální tradice a zvyky, je totiž škvírou do nového, pro nás vstřícnějšího světa. Jde o velmi zásadní přínos. Donedávna se mělo za to, že jinakost obou pohlaví je dána hlavně biologicky, jenže ukazuje se, že je to přesně naopak. Z toho by vyplývalo, že v budoucnu nikým neperzekuované a beztrestné rušení a ignorování těchto tradic na obou pohlavních frontách by vysvobodilo mnoho žen a mužů z klecí jejich femininity a maskulinity – budou-li mít o to zájem - a jakou úlevu by to přineslo nám, to už si fakt netroufám odhadnout. Ovšem, to je běh na velmi dlouhou trať. Každopádně výzkum genderových rolí a identity zatím odkrývá spoustu prostoru pro další otázky a širokou diskusi. Je škoda, že zde v Čechách o takovém výzkumu ví jen málo odborníků. Abych se vrátila k feminismu, není nejpravověrnějším “feministou” právě trans človíček, který svým životem dokonale bourá nesmyslné představy o tom, jak “by všechno okolo mužů a žen dle tradic mělo být” ? Vždyť onen človíček tak vlastně “feminismus žije.” Závěrem, chce to jenom vykašlat se na určitý pejorativní nádech, kterým u nás slovo “feminismus” nasáklo. Popřemýšlíte-li o věci, zjistíte, že chtít šanci na slušný život a bát se feminismu je stejný jako chtít se stát modelkou a mít strach z odhalení vlastního těla. Také můžete sledovat dál naše stránky, protože otázku feminismu tu budeme rozebírat víc než často. Na našem/vašem Trangender.cz můžete najít odkaz na stránky o feminismu. Už slyším našince, jak s ťukáním na hlavu nesouhlasně podotýkají: “Co s náma mají feministky společného ? Proč je do toho pletou ?” S potěšením všem ráda oznamuji, že nejde o chybu “síťového šotka” ani o momentální úlet a už vůbec o žádný nesmysl. Aktivistky a aktivisté, kteří bojují za práva a osvobození žen a jejich podstaty od obtěžujícího nánosu patriarchálních sociokulturních tradic patří totiž k těm lidem, jejichž snahy a cíle je doslova předurčují být jednou z prvních skupin, s kterou my transgenders spojíme své síly. Pravdou je, že jak feministické, tak trans hnutí jsou většinovou společností vnímány s despektem a pohrdlivými úsměšky na rtech. Na nepochopení ostatních ale naši spolupráci stavět určitě nechceme. Hlavním poutem mezi námi bude pravděpodobně studium genderové identity. Právě feministická Nadace Gender Studies je mně jediným známým subjektem (institucí ?), která se osvíceně věnuje publikování na téma sociokulturních rozdílů mezi pohlavími. Konstatování, že tyto rozdíly mezi mužem a ženou nejsou založeny jen na vrozených vzorech chování, ale právě naopak z větší části je určují kulturní a sociální tradice a zvyky, je totiž škvírou do nového, pro nás vstřícnějšího světa. Jde o velmi zásadní přínos. Donedávna se mělo za to, že jinakost obou pohlaví je dána hlavně biologicky, jenže ukazuje se, že je to přesně naopak. Z toho by vyplývalo, že v budoucnu nikým neperzekuované a beztrestné rušení a ignorování těchto tradic na obou pohlavních frontách by vysvobodilo mnoho žen a mužů z klecí jejich femininity a maskulinity - budou-li mít o to zájem - a jakou úlevu by to přineslo nám, to už si fakt netroufám odhadnout. Ovšem, to je běh na velmi dlouhou trať. Každopádně výzkum genderových rolí a identity zatím odkrývá spoustu prostoru pro další otázky a širokou diskusi. Je škoda, že zde v Čechách o takovém výzkumu ví jen málo odborníků. Abych se vrátila k feminismu, není nejpravověrnějším “feministou” právě trans človíček, který svým životem dokonale bourá nesmyslné představy o tom, jak “by všechno okolo mužů a žen dle tradic mělo být” ? Vždyť onen človíček tak vlastně “feminismus žije.” Závěrem, chce to jenom vykašlat se na určitý pejorativní nádech, kterým u nás slovo “feminismus” nasáklo. Popřemýšlíte-li o věci, zjistíte, že chtít šanci na slušný život a bát se feminismu je stejný jako chtít se stát modelkou a mít strach z odhalení vlastního těla. Také můžete sledovat dál naše stránky, protože otázku feminismu tu budeme rozebírat víc než často.