Značné pobouření maďarské veřejnosti vyvolala snaha gay spolku Labrisz, aby mohli studentům a pedagogům středních škol přednášet o problémech kolem svého odlišného sexuálního zaměření. Většina škol iniciativu odmítla a proti byli rovněž rodiče studentů. Značné pobouření maďarské veřejnosti vyvolala snaha gay spolku Labrisz, aby mohli studentům a pedagogům středních škol přednášet o problémech kolem svého odlišného sexuálního zaměření. Většina škol iniciativu odmítla a proti byli rovněž rodiče studentů. Labrisz, sdružující homosexuální muže a ženy, nabídl své přednášky formou inzerátu v odborném časopise Vzdělávání, na jehož vydávání přispívá také ministerstvo školství. "Teplo vzájemného poznávání pro studenty a pedagogy středních škol" hlásal inzerát doslova. "Iniciativou jsme chtěli docílit postupné změny negativního postoje společnosti k homosexuálům," řekl v maďarské televizi Gábor Kuking ze spolku Labrisz. Podle jeho členů by měl mít každý, kdo už ve věku 14 až 18 let pocítí odlišnou sexuální orientaci, šanci se k tomu otevřeně přiznávat. "Pokud se tak včas a otevřeně nestane, hrozí těmto lidem, že neprožijí plnohodnotný život," dodal Kuking. Gayové oslovili 1200 středních škol po celé zemi, o přednášky projevilo zájem jen sedm z nich. "Členové Labriszu nemají žádné pedagogické vzdělání ani žádné školení, aby mohli přednášet středoškolské mládeži," upozornil Sándor Brassói z ministerstva školství. Někteří psychologové navíc podotkli, že zaměření takových přednášek na středoškolskou mládež je nesprávné. "Je to brzy, vždyť v pubertě si mladí lidé teprve hledají sexuální identitu. Každému, kdo si v tomto věku neumí určit sexuální orientaci, navrhujeme, aby měl minimálně jeden heterosexuální vztah," prohlásila psycholožka Margit Némethová. Také reakce veřejnosti na iniciativu Labriszu byly většinou negativní. Například národně orientovaná občanská organizace Honfoglalás 2000 ve svém prohlášení píše: "V dobách, kdy se rodí stále méně dětí a počet obyvatelstva Maďarska tragickým způsobem klesá pod deset miliónů, musíme naopak přesvědčit lidi o výhodách velkých rodin." Odpůrci akce v této souvislosti připomněli bonmot maďarského humoristy ze 70. let Jánose Komlóse. Ten, když se ho ptali, proč chce emigrovat, řekl: "V 50. letech u nás homosexualitu trestali, v šedesátých létech ji tolerovali. Já se nechci dožít chvíle, až to u nás bude povinné." Ivan Vilček, Budapešť, Právo, 9.2.2001 …tuhle zprávu bychom si měli dobře přečíst, protože její výpovědní hodnota je značná a vcelku jasně naznačuje, jak by podobné snahy o osvětu na školách, o nichž někteří z nás přemýšleli (a přemýšlejí?), mohly dopadnout u nás. Mám totiž dojem, že mezi Maďarskem a námi až tak velký rozdíl nebude (jsou sice víc nábožensky založení, ale podle statistik ne zas o tolik). Navíc, když v tomhle případě zaměním slůvko "gay" za "transcokoli", sázím lodičky (takový černý lakovky, tlačí mě v nich nohy!), že by reakce veřejnosti byly ještě o něco "nesmlouvavější"…a to včetně reakcí našich slovutných sexuologů a psychologů, z nichž jen málokdo měl nebo má tu snahu hnout aspoň malíčkem, aby nás společnost zkusila přijímat, a naopak nás všemožně nutí, abychom se společnosti všemožně přizpůsobovali a podřizovali…a zmizeli tak ostatním z očí.