Bez ohledu na konkrétní módní trendy musím konstatovat, že s módou se něco děje. Mimochodem - Česká republika je to nejhorší místo, kde se móda prosazuje. Jistě jste si všimli, že pořady jako Videofashion a Fashion Files tu běží s více než ročním (!) zpožděním. Asi si za to můžeme sami. Investoři nevěří, že by se tu módní změny a výstřelky mohly prosadit - ale hlavně prodat - dříve, než se k nám donese, že se to jinde výborně osvědčilo. A tak na jedné straně už i v Rusku běhají v barevných šatech, zatímco tady vládne černá ... holka nebo kluk? Možná za několik měsíců nebudete tak jistí... a šedá a na výlohu obchodů Kenwello a New Yorker (moje oblíbené) se díváme jako na pouťový krámek - a na straně druhé největší novinky přináší jako první Vietnamští prodavači. Je to ostuda a stydím se za nás.

To ale není jádro věci. Jádrem věci zůstává, že ženská móda nám - pomalu, ale jistě - začíná brát i jednoznačně mužské záležitosti. Už se nevyrábí mužské obleky s jinými než směšně širokými nohavicemi, protože užší jsou „příliš ženské\". Je to sice k vzteku - ale na druhé straně tím spíše můžeme sáhnout po nějakém tom kousku, který se vám líbí, a neriskujete kvůli tomu hned v práci vyhazov. Jen pro představu - tento, řekněme kabátek, až nápadně připomíná obyčejné sako, ale zároveň svým střihem dělá proporce, které já rád. Otestováno v kanceláři - úspěšně.
Na zmiňované doméně www.transgender.cz naleznete mimo jiné i článek, určený našim manželkám.

Jste mladý manžel a vracíte se neočekávaně vprostřed dne domů. Za zavřenými dveřmi ložnice slyšíte jak Vaše manželka jemně vzdychá. Zhluboka se nadechujete, otevřete dveře a spatříte někoho stát před skříňovým zrcadlem. Tím, kdo potahuje z cigarety a na sobě má od barvy umazaný, roztrhaný overal, je Vaše manželka. Na tváři má přilepený knír a husté obočí. Během prudké následující konverzace ji obviníte z perverze a ptáte se, zda jste ji jako muž zklamal. Nakonec se Vám přizná, že je transvestitkou. Byla jí odjakživa, už jako teenagerka objevila v koupelně propocené tátovy trenýrky v koupelnovém koši na prádlo a zkusila si je obléct. Potom začala vykrádat bratrovi šatník se spodním prádlem, nosíc ho do školy pod svým normálním dívčím oblečením. Prosí Vás za odpuštění a prominutí, slibuje, že již nikdy nebude nosit mužské šaty. Nakonec se trochu uklidníte.

Je psán právě pro lidi „zvenčí\" - a musím říci, že úvod mne nesmírně pobavil. Možná teprve teď si uvědomíme, co to vlastně pro naše drahé polovičky znamená. Možná se budeme snažit jim to už nedělat.
Dva podoteky k tomuto přirovnání ale stejně mám. Zaprvé vycházím z toho, že žena s make-upem, krásnými šaty a jemným prádlem je obecně hezká, zatímco o chlapovi se zpocenými trenýrkami s knírem a v umaštěném overalu od barvy si to tvrdit opravdu nedovolím. Přestože se to samozřejmě ženám může líbit... tedy pardon - imponovat. A myslím si, že kdyby se celý svět měl stát buď páchnoucím košem na prádlo s mužskými propocenými trenýrkami a nebo skříní plnou dámských kalhotek s jemnou vůní parfému, bral bych hned tu druhou možnost. A zadruhé je to přirovnání Marylin... (převzato z časopisu Reflex) vyhnáno do extrémů - a extrém skrývá nebezpečí, že při jakékoli poruše vstupních dat přestane fungovat.
O čem mluvím? O podstatě časopisu „Do Gatěk!\", o tvrzení, že ačkoli ženy měly možnost převzít naše části oblečení a přizpůsobit si je, my tuto možnost (prozatím) nemáme ani v náznaku. Chápu ale, že kompletní transformace do ženské podoby má blíže k transsexualitě než k transvestismu (ale o tom bychom se mohli dlouho a dlouho bavit a hádat uvnitř naší komunity...)
Možná ani nejsem tím pravým transvestitem. Jak ale chcete lépe pojmenovat to, že si radši obléknu sukni, halenku a kabátek, než kalhoty, košili a sako? Kdybych byl žena, a opravdu bychom to otočili jako v tom vyňatém úryvku, prostě bych na sebe natáhnul kalhoty (vždyť si mohu vybrat z tolika střihů, barev a stylů - a koneckonců rifle jsou takzvaně „unisex\"), oblékl tričko nebo pánskou košili (neříkejte, že není pravda, že je některé ženy nenosí) a nebo už natáhl halenku košilového střihu, vzal si přes to sako (rozdíly jsou v podstatě nepatrné a souvisí s vypasováním) a na nohy bych si vzal lakýrky - tak podobné těm pánským. A teď to všechno zase otočte - je to prostě nesmysl. A o to mi jde až na prvním místě.