Jak asi víte, jednou z podmínek pro operativní změnu pohlaví je rozvod, pokud dotyčná osoba žije v manželském svazku. Zde je krátký komentář od paní doktorky Reichlové. Jak asi víte, jednou z podmínek pro operativní změnu pohlaví je rozvod, pokud dotyčná osoba žije v manželském svazku. Zde je krátký komentář od paní doktorky Reichlové. Novela v ust. § 24a zavádí zjednodušení podmínek pro rozhodnutí o rozvodu v případě, že: - manželství trvá déle než 1 rok - manželé spolu nežijí déle než 6 měsíců - druhý manžel se k návrhu na rozvod připojí V tomto případě se má za to, že jsou splněny podmínky hlubokého a trvalého rozvratu. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy: a) písemné smlouvy upravující pro dobu rozvodu - vypořádání vzájemných majetkových vztahů - práva a povinnosti společného bydlení - případnou vyživovací povinnost b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu rozvodu Pokud nesouhlasí s rozvodem druhý manžel, který se na rozvratu převážně nepodílel a byla-li by mu rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví návrhu, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Toto neplatí, pokud manželé spolu nežijí déle než tři roky a jsou splněny předpoklady §24. S řízením o rozvod je ze zákona spojeno řízení o úpravě poměrů manželů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Novela zdůrazňuje závažnost zájmů dítěte v rozvodovém řízení ustanovením §25 - manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezl. dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud v řízení podle § 176 občanského soudního řádu. V řízení o úpravě těchto poměrů je dítě účastníkem řízení a musí být zastoupeno kolizním opatrovníkem (pracovník orgán péče o dítě). Rozhoduje se především o tom, komu bude svěřeno nezletilé dítě do výchovy. O úpravě vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému dítěti je nutno rozhodovat podle zásad obsažených v § 85 ZR - trvání povinnosti není vázáno na zletilost dítěte, ale na schopnost živit se samo. Novelizované ustanovení § 26 odst. 2 zavádí možnost, aby soud svěřil dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. Ust. § 26 odst. 3 dává rodičům možnost dohodnout se o rodičovské zodpovědnosti pro dobu po rozvodu. Tato dohoda pro svou platnost vyžaduje schválení soudu. Ust. § 26 odst. 4 a 5 nově specifikují hlediska, ke kterým při rozhodování o svěření dítěte do výchovy soud přihlíží (vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, respektování práva dítěte na péči obou rodičů, citovým vazbám apod.) Mimo rámec práv a povinností rodičů k nezletilému dítě pro dobu po rozvodu je úprava styku rodiče s dítětem.