Layla, debut režiséra Amrou Al-Kadhiho, se odehrává v moderním Londýně a vypráví příběh nebinární britsko-palestinské drag queen Layly, která se zamiluje do marketingového manažera Maxe. Film, který měl světovou premiéru v programu World Cinema Dramatic Competition na festivalu Sundance 2024, zaujme svou osobitou kombinací romantické linky, hledání vlastní identity a pulzující queer estetiky

Dějová linie se soustředí na tajný poměr Layly a Maxe, jenž je zpočátku nesmělé, avšak postupně roste v intenzivní a komplikovanou lásku. Film citlivě zobrazuje, jak Layla naráží na předsudky své konzervativní muslimské rodiny, zatímco Max zápasí se strachem z přijetí vlastní sexuality. Každá scéna rodinné konfrontace navíc podtrhuje, jak odlišné světy hlavní dvojice spojuje touha po autenticitě a porozumění.

V titulní roli se Bilal Hasna předvádí jako působivý herecký objev, jehož laylační (layla-ční?) charisma i křehkost skvěle vyvažuje Louis Greatorex v roli Maxe. Oba herci dokážou vystihnout vnitřní pnutí svých postav – Hasna vnáší do Layly energii i zranitelnost, zatímco Greatorexův Max působí opravdově v momentu, kdy odolává vlastnímu strachu. Tyto herecké kreace podporují dynamiku příběhu a činí z romantické osy filmu věrohodné drama.

Režie Amrou Al-Kadhiho je odvážná a hravá zároveň. Film využívá syté barevné palety a stylizované dragové kostýmy, které vytvářejí dojem snové queer pohádky. Rozvržení scén a kamerová práce Craig Deana Devinea umocňují pocit divadelní fantazie, přičemž přechod mezi nočními kluby a rodinnými interiéry zdůrazňuje konflikt mezi dvěma světy Layly.

Navzdory těmto silným stránkám však Layla občas sklouzne k přílišné fokusaci na romantickou linii na úkor hloubky vedlejších postav. Kritici upozorňují, že Maxova postava nebyla zcela rozvinuta a některé vztahy mimo centrální dvojici zůstaly plošné. Tento nedostatek nuance ve vývoji vedlejších charakterních oblouků může působit, jako by se váha filmu zbytečně soustředila na rozkvetlou, ale přece jen tradiční „odd-couple“ romantiku.

Celkově je Layla osvěžujícím přírůstkem do queer kinematografie: dechberoucí svou vizuální výpravností, silnými hereckými výkony a upřímným pohledem na hledání vlastní identity. I přes drobné dramaturgické nedostatky dokáže film oslovit diváka emotivním vyprávěním a podpořit zájem o příběhy mimo hlavní hollywoodský proud. Jeho 88% hodnocení na Rotten Tomatoes pak potvrzuje, že jde o titul, který stojí za pozornost.