Žárlivost má biologické vysvětlení, které spočívá v nízké úrovni serotoninu v krvi. K tomuto závěru, o němž dnes informuje agentura EFE, dospěl tým badatelů pod vedením neuroložky a psychiatričky Donatelly Marazzitiové z university v italské Pise.
Žárlivost má biologické vysvětlení, které spočívá v nízké úrovni serotoninu v krvi. K tomuto závěru, o němž dnes informuje agentura EFE, dospěl tým badatelů pod vedením neuroložky a psychiatričky Donatelly Marazzitiové z university v italské Pise.
Serotonin je látka, která v mozku kontroluje mimo jiné pocity jako hlad, bolest či nálada. Je jednou ze "zasilatelských" substancí, které umožňují mozkovým buňkám komunikovat mezi sebou. V roce 1938 ji objevil Ital Vittorio Erspamer. Serotonin je také znám svým vztahem ke spánku a je klíčovou substancí pro pochopení vnímání bolesti, chuti, hormonální sekrece, radosti či deprese.
"Že žárlivost je znamením jakési hluboké křehkosti a velké nejistoty, věděli psychologové už dlouho, ale nyní existuje důkaz, že je to také symptom, jakási špička ledovce," tvrdí Marazzittiová.
Žárlivost jaksi odráží "vnitřní zranitelnost, jež se rozpoutává během průchodu onou skutečnou biochemickou bouří, kterou může představovat citový vztah".
Studie se nezabývá běžnější a lehkou žárlivostí, která se vyskytuje u většiny jedinců, kteří tento pocit zažívají, nýbrž deseti procenty osob, u nichž se žárlivost projevuje v nadměrné míře a vykazuje známky choroby.
Výzkum vycházel z úlohy serotoninu ve vtíravém a neodbytném neklidu. Sledoval, co se děje v zamilovaných lidech na biochemické úrovni ve skupině 250 lidí ve věku od 25 do 30 let. Z vyplněných dotazníků vyplynulo, že deset procent z nich bylo nadměrně žárlivých. Z těchto 25 lidí bylo 21 zkoumáno důkladněji.
Jejich krevní testy prokázaly, že množství serotoninu u nich bylo výrazně snížené. Další dotazníky a nové krevní testy potvrdily předchozí závěry s tím, že "žárlivost odpovídá zranitelnosti osobnosti, zvýšené křehkosti, jež se může rozvinout v důsledku citového vztahu", vysvětlila psycholožka. Badatelský tým se vbrzku vrhne na další výzkum, který by měl určit přesně čtyři dosud zjištěné typy žárlivých lidí: depresivní, panickofobický, posedlý a paranoidní.
